Rychlovlak Slovenská strela má stejný stupeň ochrany jako korunovační klenoty, říká restaurátor Jiří Střecha
Patří totiž mezi národní kulturní památky, a pokud se pojede prezentovat do zahraničí, výjezd musí schválit Parlament České republiky.
Čtěte také
Po více než dvou letech renovace skončila rekonstrukce jediného dochovaného exempláře rychlovlaku Slovenská strela. Vystavený bude v novém depozitáři před kopřivnickým muzeem. „Občas se dostane na trať, což ještě budeme s majiteli řešit dál,“ doplňuje odborník na historická kolejová vozidla Jiří Střecha.
Slovenskou strelu označuje za vrchol vozby První republiky, která se měla dále vyvíjet, bohužel ale přišla válka a poválečné události. „Československé státní dráhy ve třicátých letech řešily nutnost rychlého spojení Bratislava – Praha, které strela zvládla za čtyři hodiny a dvacet minut. „Rozjíždí se na elektrický pohon a v určitou chvíli se automaticky přepne na přímý mechanický záběr, který je ve vyšších rychlostech účinnější,“ vysvětluje jeden z garantů rekonstrukce.
Až na pár drobností dělaly na rychlovlaku všechno firmy v České republice. „Síla se ukrývá v detailu, zvlášť v interiéru jsme se proto snažili být co nejvíce věrní dobové předloze,“ dodává Jiří Střecha.
Související
-
Jako nový. Rekonstruovaný rychlovlak Slovenská strela přejel z Přerova do Kopřivnice
Rychlovlak Slovenská strela se vrátil do muzea v Kopřivnici. Uplynulého více než dva a půl roku ho měli v péčí pracovníci Českomoravských železničních opraven v Přerově.
-
Rychlovlak Slovenská strela má stejný stupeň ochrany jako korunovační klenoty, říká Jiří Střecha
Patří totiž mezi národní kulturní památky, a pokud se pojede prezentovat do zahraničí, výjezd musí schválit Parlament České republiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
