Rusko se po prohrané válce může decentralizovat na konfederaci. Jen tak má šanci na budoucnost, myslí si ruský spisovatel Budraitskis
Ruský spisovatel, politolog a historik Ilya Budraitskis se pro ruský nezávislý portál Meduza zamýšlí, co v případě dnešního Ruska představuje dekolonizace a jaké mohou být její důsledky po skončení války na Ukrajině. Dekolonizace podle něj souvisí s řadou praktických otázek, které bude muset Rusko vyřešit, až se dostane ze slepé uličky, kam ho zavedl Putinův režim a válka na Ukrajině.
Rusko-ukrajinský konflikt se opírá o doktrínu historického revizionismu. Je to utkvělá představa, podle které Rusko v dnešních hranicích nemůže žít plnohodnotným životem.
Čtěte také
Z hlediska vedení státu je nutné tyto hranice neustále rozšiřovat a znovu připojovat „historická“ území, uvádí Budraitskis.
Tato politická linie má podle něj hluboké kořeny. Nevymyslel ji osobně Putin, opírá se o imperiální dědictví předrevolučního Ruska, i o stalinský a poststalinský Sovětský svaz.
Zakořenila ve vědomí značné části obyvatelstva, a proto může mít dnešní státní propaganda takovou sílu.
Změnit se musí i jeho imperiální vědomí
Rusko po Putinovi bude muset najít způsob, jak žít v mírných vztazích se svými sousedy. Aby ho státy střední a východní Evropy přestaly vnímat jako neustálou hrozbu, jeho imperiální vědomí bude muset projít hlubokou proměnou.
Čtěte také
Rusko bude muset zapracovat nejen na řešení problémů současnosti, ale i na své minulosti. Bude si muset vytvořit nový pohled na vlastní dějiny.
Kromě tohoto historického aspektu je s dekolonizací spojena také otázka budoucího státního uspořádání. Rusko je dnes nazýváno „federací“, ale ve skutečnosti se jedná o absolutně centralizovaný stát.
Všechny zdroje jsou vyvlastňovány Moskvou a to málo, co zbyde, je distribuováno do provincií výměnou za politickou loajalitu.
Toto uspořádání je určující ve vztazích k menším původním národům žijícím na ruském území. Samostatnou existenci neruských identit v extrémně centralizované zemi Kreml vnímá jako hrozbu. Proto je také celých 20 let putinského režimu soustavně vyvíjen tlak na národní jazyky a na zbytky národních autonomií.
V budoucnu bude muset Rusko přikročit k radikální decentralizaci a omezit koncentraci politické moci v Moskvě, upozorňuje Budraitskis.
Rozpad není nutný
Rozpad Ruska, o kterém dnes všichni tak rádi mluví, přitom podle něj zdaleka není nutný. Je zřejmé, že Rusko v dnešním uspořádání regiony brzdí prostřednictvím síly a peněz. Ale ve chvíli, kdy centrální moc ztratí sílu a financí ubude, uvnitř země explodují odstředivé tendence.
Čtěte také
Společný prostor – nikoliv skovaný politickou mocí, ale založený na mezilidské a kulturní výměně –, může být zachován. Je však třeba se zamyslet, jaké hodnoty, ideje a principy může Rusko regionům nabídnout.
Ideje tolerance, rovnoprávnosti, rozvinuté sociální politiky a práv regionů samostatně využívajících své zdroje mohou zachovat tento prostor v podobě federace nebo konfederace.
Pokud však budou ruské elity do poslední chvíle zahánět národní území do jednotného standardu a jakékoliv odlišnosti vnímat jako hrozbu státní integritě, dojde k rozpadu. Takovému scénáři se dá vyhnout pouze v případě, že Rusko včas změní svůj politický kurz, uzavírá svou úvahu na stránkách nezávislého ruského portálu Meduza politolog a historik Budraitskis.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Jan Machonin a Tea Veseláková.
Související
-
Libor Dvořák: Moskva chce zabránit zlepšení vztahů mezi USA a Čínou
Čínský prezident Si Ťin-pching letos na jaře navštíví Rusko. I když termín nebyl stanoven, ruské ministerstvo zahraničí se netají jistotou, že summit se určitě konat bude.
-
Moskva po mobilizaci? Všichni rozumní chlapi už utekli, odpovídá Tatiana
Jak se částečná mobilizace promítla do každodenního života v Moskvě, ilustruje reportáž deníku The New York Times.
-
Slezák: Rusko podle USA utratilo za korupci světových politiků miliony dolarů. Chce rozklížit Západ
300 milionů dolarů – to je částka, kterou podle amerických tajných služeb utratili Rusové od roku 2014, aby zkusili zkorumpovat politiky ve 25 zemích světa.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.