Rusko omezuje dodávky plynu a světu nezbývá než znovu sáhnout po „špinavém“ uhlí

Na Pařížské klimatické konferenci v roce 2015 se představitelé sto čtyřiceti sedmi zemí shodli na tom, že budou systematicky omezovat emise oxidu uhličitého. Asi 40 procent celosvětových emisí přitom pochází ze spalování uhlí. Většina zemí Evropské unie si vytkla za cíl s využíváním této suroviny skončit během příštích pěti až deseti let. Největší světový výrobce uhlí, Čína, chce jeho spotřebu začít omezovat v roce 2026.

Čtěte také

Plány snižování emisí platí, krátkodobě se ale Evropa může vrátit ke spalování uhlí, předestírá náměstek

Ekologické standardy a kvóty na emise oxidu uhličitého prakticky zablokovaly rozvoj uhelného odvětví. Velké státní organizace, jako Norský suverénní fond nebo čínský Fond hedvábné stezky, do něj odmítají investovat. Investoři se postupně víc a víc zaměřují na ekologické projekty.

Podle prognózy IEA se do roku 2026 budou obnovitelné zdroje podílet na nárůstu globálního instalovaného výkonu elektráren téměř z devadesáti pěti procent. Uhlí naopak zažívá propad. Vrcholem světové spotřeby byl rok 2014. V následujících šesti letech se investice do uhelných elektráren postupně snížily o čtyři pětiny.

Zelená energie a její závažná vada

Okamžikem největší euforie byl krizový rok 2020, kdy obnovitelné zdroje energie v Evropské unii poprvé vyrobily více elektřiny než elektrárny na fosilní paliva. Svět tehdy uvěřil, že s uhlím jako s nejdůležitějším zdrojem energie je konec, konstatuje Ukrajinska pravda.

Přechod k „zelené“ energii měl ale jednu závažnou vadu: stál na dovozu ruského plynu. Obzvlášť zranitelná byla Unie v roce 2021, protože hospodářská obnova po skončení pandemie se sešla s uzavíráním uhelných a jaderných elektráren.

Pro země Evropské unie teď uhelné elektrárny představují zbraň proti Rusku.

Rusko toho využilo a začalo Evropu vydírat, píše ukrajinský server. Sedmadvacítka se chybějící plyn z Ruska pokusila nahradit energetickými zdroji z celého světa, to ale vedlo k nárůstu cen.

Ceny plynu v Evropské unii za poslední rok stouply čtyřnásobně. Podstatně zdražily i ropa a uhlí. Nárůst ceny jednoho energetického zdroje totiž vede k tomu, že podraží i ostatní. Těžba uhlí začala zase vynášet, protože elektřina v rámci Unie podražila až čtyřnásobně a dříve přísné regulace se uvolnily.

Návrat uhlí

Uhlí se začalo víc těžit například v Číně, kde vládu znepokojily loňské podzimní výpadky dodávek elektřiny. V „Říši středu“ znovuotvírají opuštěné doly a začínají stavět nové uhelné elektrárny. Indie zase kvůli vlně veder, která zvýšila poptávku po elektřině, obnovila provoz hned ve dvaceti dolech a zvýšila tak domácí těžbu uhlí v meziročním srovnání o třetinu.

Pro země Evropské unie teď uhelné elektrárny představují zbraň proti Rusku, zelenější ekonomika musí počkat, píše Ukrajinska pravda. Například Nizozemí, Rakousko a Německo zrušily všechna omezení provozu uhelných elektráren. Ty teď můžou do roku 2024 fungovat na plný výkon.

Čtěte také

Plyn a jádro mezi zelené zdroje nepatří. Jde o greenwashing, kritizuje krok EU expert na energie Sequens

Nahradit ruský plyn uhelnými elektrárnami ale nebude jen tak, protože posledních deset let toto odvětví upadalo. Problém je to hlavně v Německu, kde se ukázalo, že se část uhelných elektráren kvůli špatnému stavu nedá připojit k síti. Objevují se ale i jiné potíže.

Sedmadvacítka dřív dovážela uhlí hlavně z Ruska, víc než čtyřicet procent. Od začátku srpna ale unijní země dovoz ruské suroviny ukončily. Uhlí z Ruska nejspíš nahradí dodavatelé z Indonésie, Austrálie, Kazachstánu, Tanzánie nebo Jihoafrické republiky. Nejde ale o žádnou dlouhodobou „uhelnou renesanci“, upozorňuje Ukrajinska pravda. Evropské země prohlašují, že se uhlí brzo zase vzdají a způsobené znečištění v dalších letech vykompenzují.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Miroslav Tomek.