Rusko hraje na to, že se s ním kvůli obavám z jaderné eskalace nikdo do konfliktu nepustí, míní politický geograf Kofroň
Premiér Petr Fiala v Evropském parlamentu uvedl, že Rusko kromě konvenční války vede i válku hybridní. Úmyslně prý cílenými útoky na infrastrukturu vyvolává potravinovou krizi. „Rusko bude pravděpodobně říkat, že za to nemůže a že si za to mohou Ukrajinci tím, že si zaminovali přístavy,“ míní politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ruský exprezident Dmitrij Medveděv nedávno pronesl, že snaha trestat jadernou velmoc ohrožuje existenci lidstva. „Připomíná tím, že Rusové mají jeden ze dvou největších jaderných arzenálů, a říká, že pokus o výraznější zásah do války by Rusko vnímalo jako existenční hrozbu,“ vysvětluje Kofroň.
Čtěte také
„To samozřejmě můžeme akceptovat, nebo nemusíme. Minimálně tím ale znovu připomíná, že Rusko hraje na to, že se s ním žádná z dalších mocností nepustí přímo do konfliktu právě z obavy z možné jaderné eskalace,“ dodává.
Kofroň se obává, že i přes neúspěšný plán Moskvy rychle ovládnout Ukrajinu, Rusko nevratně ovlivní poměry v okupovaných regionech. „Minimálně v těch oblastech, kde nějaký proruský sentiment je, tak budou mít lidi, o které se jde opřít. Tam situace z pohledu Ukrajiny bude problematická.“
Zdeněk Petráš, plukovník generálního štábu v záloze, Univerzita obrany v Brně
Petr Štefan, koordinátor pomoci ze společnosti Člověk v tísni
Jan Kofroň, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Lenka Víchová, ukrajinistka, šéfredaktorka časopisu ukrajinský deník
„Trochu jiná situace bude třeba v oblasti Záporoží, Melitopolu, Tokmaku nebo Chersonu. Tam je zjevné, že těch skutečně prorusky smýšlejících není tolik, a je vidět, že tam dodnes jsou třeba i partyzánské aktivity a podobně. To znamená, že tam bude ruské působení mnohem obtížnější.“
Čtěte také
Kofroň však upozorňuje na fakt, že čím déle bude trvat, tím větší část místních obyvatel si bude muset vybrat, zda chtějí nějakým způsobem koexistovat v rámci nového ruského uspořádání, byť jen dočasného, nebo jestli mu budou nadále odporovat.
„Pokud se budou stavět na odpor, tak budou mít problém, že Rusové jim pravděpodobně nebudou dávat potraviny, budou mít menší šanci najít práci, případně nějakou pomoc. A to jsou všechno věci, které okupační správa může využít, aby incentivizovala populaci směrem k aspoň částečné spolupráci.“
Poslechněte si celé Téma dne Martiny Maškové.
Související
-
Karel Barták: NATO tentokrát jasně říká Rusku, že je připraveno
„Strašlivá ruská krutost způsobuje nesmírné utrpení, masové přesuny obyvatelstva, postihuje především ženy a děti. Rusko nese plnou odpovědnost za tuto katastrofu.“
-
Petráš z Univerzity obrany: Rusko na Ukrajině vede opotřebovávací válku. Nezvítězí ani jedna strana
„Nevidím moment, který by měl zvrátit vývoj této války tak, že by jedna strana totálně zvítězila. Spíše se bude jednat o nějaký kompromis,“ míní Zdeněk Petráš.
-
Petr Holub: Rusko v bankrotu. Poprvé od bolševické revoluce
Rusko nedokáže splácet úroky svých dluhopisů. Proto ratingová agentura Moody´s vyhlásila jeho platební neschopnost. Někteří experti tvrdí, že se Rusko propadlo do bankrotu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
