ROŽNOV POD RADHOŠTĚM - příběhy, životy a osudy významných osobností

Rožnov pod Radhoštěm se většinou své plochy nachází v krajinné oblasti Rožnovská brázda, která je součástí Západních Beskyd. Má přibližně 16,5 tisíce obyvatel. Jméno Rožnov se původně vztahovalo k hradu, pod kterým se nacházelo městečko Rožnovec. Historie města sahá do 13. století.

Osobnosti, které se v Rožnově pod Radhoštěm narodily, nebo zde žily a tvořily:

Jan Rudolf Bečák

Narozen 20. 04. 1915 ve Velkém Týnci, zemřel 01. 01. 1987 tamtéž. Vlastivědný pracovník a muzejník. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, ale svůj život nakonec zasvětil lidové kultuře. Ve 30. a 40. letech se věnoval dokumentaci a prezentaci lidové kultury Hané. V roce 1964 nastoupil do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a rok poté se zde ujal funkce ředitele. Zorganizoval v muzeu akci Národopisné léto a stál u zrodu Valašského Slavína. Po návratu na rodnou Hanou působil jako vedoucí národopisného oddělení v Krajském vlastivědném muzeu v Olomouci.

Ivan Bergmann

Rozhledna Vartovna

Narozen 22. 03. 1946 ve Zlíně. Architekt podepsaný pod mnoha ikonickými a funkčními stavbami ve svém rodném městě, Rožnově pod Radhoštěm, Spytihněvi a dalších městech. Je absolventem fakulty architektury a pozemního stavitelství VUT v Brně. O jeho tvorbě se můžete dozvědět více ZDE.

Karel Hofman

Narozen 14. 09. 1906 v Jablůnce, zemřel 27. 11. 1998 ve Valašském Meziříčí. Český malíř. Roku 1922 se vyučil malířem porcelánu. Pracoval jako malíř porcelánu v dílnách bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm. Poté studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a také na Škole krásných umění v Římě. Působil jako pedagog v Baťově škole umění ve Zlíně a po válce na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Od roku 1960 žil trvale na Soláni v domě, který koupil od rodiny zemřelého malíře Aloise Schneiderky. Je otcem herečky Drahomíry Hofmanové.

Alois Jaroněk

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Narozen 16. 06. 1870 ve Zlíně, zemřel 31. 10. 1944 v Rožnově pod Radhoštěm. Moravský výtvarník. Se starším bratrem Bohumírem založili umělecko-řemeslnou keramickou a gobelínovou dílnu v Rožnově pod Radhoštěm. Byl rovněž jedním ze zakladatelů Valašského muzea v přírodě. Část života strávil ve Valašském Meziříčí. Bratři Jaroňkové společně tvořili především v secesním stylu s motivy valašských lidových prvků.

Bohumír Jaroněk

Bohumír Jaroněk, zakladatel Valašského muzea v přírodě, archivní fotografie

Narozen 23. 04. 1866 ve Zlíně, zemřel 18. 01. 1933 tamtéž. Moravský výtvarník. S mladším bratrem Aloisem založili umělecko-řemeslnou keramickou a gobelínovou dílnu v Rožnově pod Radhoštěm. Byl rovněž jedním ze zakladatelů Valašského muzea v přírodě. Část života strávil ve Valašském Meziříčí. Bratři Jaroňkové společně tvořili především v secesním stylu s motivy valašských lidových prvků.

Jan Kobzáň

Narozen 09. 07. 1901 v Liptále, zemřel 10. 10. 1959 na Soláni. Český malíř, grafik a spisovatel. V 15 letech začal pracovat jako dělník na pile Baťových závodů ve Zlíně, kde svým výtvarným talentem zaujal Tomáše Baťu. Díky jeho podpoře mohl začít studovat na výtvarné umění, mimo jiné u Maxe Švabinského. Je autorem loga firmy Baťa. Expozici Kobzáňova díla nabízí rožnovské sídliště Záhumení, které je ozdobené množstvím jeho sgrafit. Jeho sgrafita či fresky lze nalézt také na budovách ve Valašském Meziříčí nebo Holešově. V závěrečném období svého života žil a tvořil na chalupě na Soláni ve Velkých Karlovicích.

Václav Mikušek

Narozen 03. 07. 1946 ve Vsetíně. Polistopadový politik. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Kvůli svým kritickým postojům vůči komunistickému zřízení se dostával do neustálých problémů. V roce 1989 se stal v Rožnově jedním z organizátorů mítinků a dalších akcí na podporu listopadové revoluce. Později se stal projektovým manažerem ve Valašském muzeu. Celkem šestnáct let střídavě zastával pozici starosty a místostarosty Rožnova pod Radhoštěm a výrazně se zasloužil o polistopadový rozvoj tohoto města.

František Podešva

Obálka lázeňského čísla 1923, autor František Podešva

Narozen 02. 07. 1893 v Sokolnicích u Brna, zemřel 28. 10. 1979 ve Valašském Meziříčí. Akademický malíř, grafik, ilustrátor, hudební pedagog a redaktor. Dětství a mládí prožil v Brně, v chudé rodině valašského formana a pradleny. Po 1. světové válce dokončil studia absolvováním grafické speciálky na AVU v Praze. Roku 1920 vytvořil svá první monumentální dílo – sgrafito na škole v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 1938 se přestěhoval s rodinou na Valašsko, a žil v ateliéru na Soláni. Působil též jako hudební pedagog ve Zlíně a Uherském Hradišti. Jeho manželkou byla spisovatelka Marie Podešvová.

Marie Podešvová

Narozená 24. 06. 1901 v Praze, zemřela 18. 10. 1994 v Rožnově pod Radhoštěm. Spisovatelka a překladatelka. vyrůstala v Brně. V letech 1918–19 absolvovala tři semestry v pařížském Institutu Maintenon. S manželem, akademickým malířem Františkem Podešvou, žili v Praze. Od roku 1938 pobývali v Beskydech na Soláni, kde se scházeli s dalšími malíři, spisovateli nebo hudebními skladateli. Podešvová psala do dlouhé řady periodik. Ve druhé polovině 50. let se více soustředila na literární tvorbu.

Ambrož Špetík

Svatý Hostýn

Narozen 10. 12. 1921 v Bystřici pod Hostýnem, zemřel 31. 01. 2005 ve Valašském Meziříčí. Sochař. V letech 1939-45 absolvoval školu umění ve Zlíně. Tvořil primárně ze dřeva. Jeho díla je možné obdivovat ve Valašském Meziříčí, městě, ve kterém žil a pracoval. Dále vytvořil díla zdobící Hostýn, kostel ve Starém Městě u Uherského Hradiště a vytvořil několik náhrobků pro Valašský Slavín v Rožnově pod Radhoštěm.

autoři: Český rozhlas Zlín , Petr Krygel
Spustit audio

Související