Rozhoupat zvony ručně? Umění, kterému se učí tři zvoníci z Holic

18. červen 2020

Zvon svatého Martina v Holicích už rok pravidelně rozhoupávají novopečení zvoníci. Před rokem se v místní hospodě tři muži shodli na tom, že zvon v jediném kostele svatého Martina v Holicích mlčí už dost dlouho – více než dvacet let. Začali se tedy učit ručnímu zvonění. A přineslo to své ovoce. Zvon svatý Martin se teď rozléhá Holicemi každou neděli.

„Ruční zvonění se dělá srdcem, a to doslova. Je to služba pro lidi a hlavně náš velký koníček,“  říká jeden ze zvoníků Lukáš Peška, který už 25 let hraje v kostele svatého Martina na varhany.

Zvon svatého Martina v Holicích

Nejtěžší je podle dalšího ze zvoníků Tomáše Berana rozeznít zvon tak, aby tzv. nekulhal. „Na začátku je třeba ho vzít hezky u pusy, začít rozhoupávat a v určitém okamžiku pevně zatáhnout. Když se to podaří tak, že srdce bimbá stejně na každou stranu, je vyhráno. A podobně je to na konci zvonění,“ vysvětluje Tomáš Beran, který má zvonění v krvi. Jeho praděda Jan Fáborský působil jako zvoník v Albrechticích nad Orlicí.

Ve zvonici chybí dva původní zvony

V samotné zvonici jsou pamětní cedulky k původním zvonům. Bylo jich tam totiž více, ale během druhé světové války je Němci zabavili a zůstal jen Martin z roku 1499. Dva zvony, které byly v roce 1942 z kostela odebrány, by současní zvoníci chtěli vrátit zpět do holické zvonice. Proto uspořádali sbírku, která by měla na ulití nových zvonů přispět. Cestou ke zvonici je kasička ve tvaru zvonu, kam může každý přispět finanční částkou.

Novopečení zvoníci z Holic jezdí každý rok na setkání zvoníků do Prahy. A stalo se nemožné. Dostali nabídku zazvonit si na národní zvon Zikmund v katedrále svatého Víta. Zazvonit si na tento šestnáctitunový kolos ze 16. století, to je největší pocta pro zvoníka. Ale holičtí zvoníci se tento vrchol chystají překonat: „Tento zážitek překonáme, až tady v Holicích budou viset nové zvony a my je poprvé rozezníme,“ uzavírá zvoník Lukáš Peška.

Spustit audio

Související