Roman Vaněk: „Současná česká kuchyně je obtloustlá, obstarožní dáma“

11. únor 2011

Páteční hodina před polednem (11. února) nabídla rozhovor moderátorky Stanislavy Lekešové s Romanem Vaňkem z Pražského kulinářského institutu.

Roman Vaněk je znalcem gastronomie a velkým strážcem kvality surovin v ní. Snaží se znovu probudit gastronomii v Česku z její současné letargie. Na úvod své hodinky nám přiznal, že jeho velkou láskou je tento obor z obou základních důvodů: Rád vaří i rád jí. A racionálně dodal, že přeci jde o to, že dobré jídlo = dobrá nálada = zdraví. V genech to podle Romana Vaňka máme, naše historické území má gastronomickou tradici s vysokou úrovní, jen jsme ji po válce pohřbili a teď ji zvolna probouzíme.

Jako příklad si zvolil význam čtyř ročních období – nemáme přeci celý rok vařit stejně, ale máme na jaře vařit jinak než na podzim, z toho, co právě je. Optimisticky také zhodnotil, že ubývá zlozvyků české restaurační kuchyně, třeba kamuflování obyčejných jídel cizorkajnými názvy, což nazval „kuchařskou pornografií“.

Maso připravené k vaření

Podle Romana Vaňka se při přípravě na tuto práci budoucí čeští kuchaři stále ještě nenaučí dobře vařit. Donedávna totiž platilo: „Jsi …, tak půjdeš k vařečce!“ Přitom tento obor je výrazně kreativní, je to hrdé řemeslo s obrovskou tradicí, kuchař je osoba veřejně známá, soudí spoluautor několika kuchařských knih od předních šéfkuchařů, působících u nás.

Vyjádřil se také k současnému „módnímu“ kladení jídla na talíře „do pyramid“. Myslí si, že je to skutečně jen módní trend, stejně jako třeba v oblékání. Současně zdůraznil význam této vizuální součásti stolování – když jídlo vypadá hezky, budete ho jíst s větší chutí.

Rozhodně se Roman Vaněk ohradil proti tvrzení, že český fenomén - knedlíky jsou nezdravé. Není to jejich vina, nezdravost české kuchyně způsobují podle něj například těžké masové omáčky nebo husté polévky s neprovařenou jíškou. Jak doslova řekl, „děsivým způsobem“ se tady také vždycky peklo.

Roman Vaněk

Protestoval proti „instantnímu“ vaření z globálních zdrojů, nerozlišujících krajové, zemské rozdíly. Právě rozmanitá typičnost lokálních jídel, jejích místní původ je to, co Romanu Vaňkovi schází v nabídce našich restaurací.

Závěrem odpověděl na tradiční otázku: „Co nejradši vaříte, co nejraději jíte?“ Zdůraznil českou kuchyni, ve které „ulítává“ na ptáčkách. Jinak vlastně ale nemá specifikované své oblíbené jídlo, má rád celou tu neuvěřitelně širokou paletu chutí a vůní, které vaření a kulinářství přináší.

Ani v záznamu celého rozhovoru, který si můžete poslechnout v našem aiduoarchívu, ale neuslyšíte jednu odpověď. Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu totiž nevěděl, co si po pořadu dá k obědu.

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru…

autor: Miroslav Panuška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.