Roman Vaněk: „Současná česká kuchyně je obtloustlá, obstarožní dáma“
Páteční hodina před polednem (11. února) nabídla rozhovor moderátorky Stanislavy Lekešové s Romanem Vaňkem z Pražského kulinářského institutu.
Roman Vaněk je znalcem gastronomie a velkým strážcem kvality surovin v ní. Snaží se znovu probudit gastronomii v Česku z její současné letargie. Na úvod své hodinky nám přiznal, že jeho velkou láskou je tento obor z obou základních důvodů: Rád vaří i rád jí. A racionálně dodal, že přeci jde o to, že dobré jídlo = dobrá nálada = zdraví. V genech to podle Romana Vaňka máme, naše historické území má gastronomickou tradici s vysokou úrovní, jen jsme ji po válce pohřbili a teď ji zvolna probouzíme.
Jako příklad si zvolil význam čtyř ročních období – nemáme přeci celý rok vařit stejně, ale máme na jaře vařit jinak než na podzim, z toho, co právě je. Optimisticky také zhodnotil, že ubývá zlozvyků české restaurační kuchyně, třeba kamuflování obyčejných jídel cizorkajnými názvy, což nazval „kuchařskou pornografií“.
Podle Romana Vaňka se při přípravě na tuto práci budoucí čeští kuchaři stále ještě nenaučí dobře vařit. Donedávna totiž platilo: „Jsi …, tak půjdeš k vařečce!“ Přitom tento obor je výrazně kreativní, je to hrdé řemeslo s obrovskou tradicí, kuchař je osoba veřejně známá, soudí spoluautor několika kuchařských knih od předních šéfkuchařů, působících u nás.
Vyjádřil se také k současnému „módnímu“ kladení jídla na talíře „do pyramid“. Myslí si, že je to skutečně jen módní trend, stejně jako třeba v oblékání. Současně zdůraznil význam této vizuální součásti stolování – když jídlo vypadá hezky, budete ho jíst s větší chutí.
Rozhodně se Roman Vaněk ohradil proti tvrzení, že český fenomén - knedlíky jsou nezdravé. Není to jejich vina, nezdravost české kuchyně způsobují podle něj například těžké masové omáčky nebo husté polévky s neprovařenou jíškou. Jak doslova řekl, „děsivým způsobem“ se tady také vždycky peklo.
Protestoval proti „instantnímu“ vaření z globálních zdrojů, nerozlišujících krajové, zemské rozdíly. Právě rozmanitá typičnost lokálních jídel, jejích místní původ je to, co Romanu Vaňkovi schází v nabídce našich restaurací.
Závěrem odpověděl na tradiční otázku: „Co nejradši vaříte, co nejraději jíte?“ Zdůraznil českou kuchyni, ve které „ulítává“ na ptáčkách. Jinak vlastně ale nemá specifikované své oblíbené jídlo, má rád celou tu neuvěřitelně širokou paletu chutí a vůní, které vaření a kulinářství přináší.
Ani v záznamu celého rozhovoru, který si můžete poslechnout v našem aiduoarchívu, ale neuslyšíte jednu odpověď. Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu totiž nevěděl, co si po pořadu dá k obědu.
Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.