Rok 1968: Ota Šik vysvětluje lidem, jak je v socialismu draho
Jedním z méně známých okamžiků politického uvolnění roku 1968 bylo televizní vystoupení místopředsedy vlády Oty Šika. Ten divákům na příkladech ukázal, kolik hodin pracuje na koupi shodného zboží dělník v Československu a Německu. Šikova čísla potvrdila vysoké ceny v ČSSR oproti Západu a způsobila obrovský rozruch.
Že ekonomická situace socialistického Československa není právě dobrá, se vědělo delší dobu. V roce 1963 se zhroutila třetí pětiletka. Poprvé v éře plánované ekonomiky došlo k poklesu hrubého domácího produktu.
Nemohla to zamaskovat ani prohlášení komunistické strany, že jde o „potíže růstu“. V lednu 1965 byly zavedeny prvky „pružnosti cen“ (ceny zboží už neurčovala komunistická strana, ale mohli do nich promlouvat výrobci) a poprvé se začal u národních podniků sledovat zisk. Vznikl materiál s názvem Nová soustava řízení, protože slovo reforma se nesmělo objevit.
Mediální tvář ekonomické reformy
Minimálně do jara 1968 byla tedy případná ekonomická reforma jen předmětem odborných debat. Široká veřejnost se do ní mohla zapojit až na jaře 1968 v souvislosti s politickým uvolněním. Ota Šik, který se stal místopředsedou vlády, byl i „mediální tváří“ ekonomické reformy.
Rok 1964: Motor dáme dozadu. Škoda 1000 MB a její převratné novinky
V poválečné historii výroby automobilů Škoda v Mladé Boleslavi se dlouho udržovala klasická koncepce vozidel s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Tak tomu bylo u legendárního Popularu (později Škoda 1101), u sedanu Škoda 1200, u modelu Octavia i u líbivého kabrioletu Felicia.
Přednášel, psal články, vystupoval v rozhlasu a televizi. Právě jeho televizní vystoupení způsobila, že se ekonomická reforma stala jedním z témat pražského jara. Stačilo pár čísel ze statistiky, na nichž Ota Šik demonstroval, že dělník v socialistickém Československu je ve srovnání s dělníkem v kapitalistickém Německu vlastně žebrákem.
Zjistit se to dalo podle času, který museli oba odpracovat v zaměstnání, aby si vydělali na koupi v podstatě stejné věci. Tak například československý dělník musel na koupi malého rádia („tranzistoráku“) odpracovat 117 hodin, západoněmecký 12 hodin. Na kilogram čokolády pracoval československý dělník 10,5 hodiny, zatímco západoněmeckému stačilo na koupi stejného množství čokolády pracovat 1,5 hodiny.
Čísla tehdy většinou diváků otřásla – podle výzkumů veřejného mínění byli lidé po sérii Šikových televizních projevů velmi skeptičtí, pokud šlo o stav a budoucnost československé ekonomiky.
Právě o rozčarování, s jakým československá veřejnost sledovala Šikovy televizní projevy, je dokudrama scenáristy Lukáše Csicselyho. V režii Martiny Schlegelové účinkují Jan Dvořák a Tomáš Drápela.
Proč vůbec Československo ekonomicky tolik zaostávalo za západními státy? Na to se Veronika Kindlová zeptá historika Jaroslava Rokoského.
Související
-
Srpen a září 1989: Za svobodou přes Prahu. Jak východní Němci utíkali na Západ
Dlouhodobou nespokojenost obyvatel komunisty ovládané NDR, řešila řada z nich snahou vystěhovat se na západ do Spolkové republiky Německo. Legálně i nelegálně.
-
Rok 1976: Stavíme paneláky
Někteří jim říkali „králíkárny“ pro jejich vzhled a uniformitu, která často značně měnila ráz celých měst. Jiní si je pochvalovali jako levné a ve své době moderní bydlení.
-
Rok 1934: Tatra představuje revoluční model „77“
„Československá automobilka Tatra se vždy vyznačovala avantgardními konstrukcemi,“ napsal časopis Engineering v roce 1925. Zbývalo 9 let do okamžiku, kdy předvede model 77.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
