Rok 1953: Bedna, jejíž budoucnost nikdo neodhadl. Začátek pravidelného televizního vysílání u nás

18. říjen 2018

Když v pátek 1. května 1953 krátce po 20. hodině začalo pravidelné zkušební vysílání Československé televize, jen málokdo asi tušil, jaká budoucnost tento „sdělovací prostředek“ čeká.

Pokusy s televizí se přitom v Československu uskutečnily už před druhou světovou válkou, ale až tři roky po ní se s novým médiem mohla seznámit široká veřejnost.

Pražské začátky

Na Mezinárodní výstavě rozhlasu, která se po osm jarních týdnů roku 1948 konala v pražských Holešovicích, nechybělo ani televizní studio, vybudované s využitím dílů, které v laboratořích v Tanvaldu zůstaly po Němcích a neodvezli je Sověti. V červenci 1948 pak kamery přenášely na více než tři desítky televizorů po Praze i cvičení ze všesokolského sletu.

Rok 1979: Poslední klapka Třiceti případů majora Zemana. Komunistická policie měla na seriál velký vliv

Vladimír Brabec v televizním seriálu Třicet případů majora Zemana

Jen málokterý český seriál rozpoutal po listopadu 1989 tak vášnivé diskuse a vzbudil takovou vlnu rozhořčení jako 30 případů majora Zemana.

Od května 1953 vysílala televize dva dny v týdnu, ve středu a v sobotu večer. Až v červenci 1953 byl zahájen prodej televizních přijímačů. Zatím jen v Praze, protože pouze v hlavním městě a jeho okolí bylo televizní vysílání z vysílače Cukrák zachytitelné.

„Televizní přístroj Tesla 4001A, který byl dán do prodeje, spolu se sovětským přijímačem Leningrad T2, předčí všechny přístroje, které byly vyrobeny v kapitalistických státech,“ psalo v červenci 1953 Rudé právo.

Astronomické ceny

Televizní přijímač stál na tehdejší dobu astronomických 4000 Kčs, montáž antény a zapojení přijímače vyšlo na dalších 500 Kčs. Při tehdejším průměrném měsíčním příjmu 1200 Kč vyšel nákup televize s anténou a instalací na více než trojnásobek měsíční mzdy (pro ilustraci – při dnešní průměrné mzdě 25.600 Kč by tak dnes nejlevnější televize stála přes 75.000 korun).

Rok 1975: Vondrovi, taková normalizační rodinka. Jaké byly začátky nekonečného rozhlasového seriálu?

Představitelé hlavních postav seriálu Jak se máte, Vondrovi ? - S. Hozová, M. Eben

730 dílů vysílaných týden co týden celých čtrnáct let. Takoví byli Vondrovi, „nekonečný“ rozhlasový seriál, jehož první díl odvysílal Československý rozhlas ve čtvrtek 25. prosince 1975.

Za tyto neskutečné částky nabízela televize zpočátku jen velmi málo zábavy: až v únoru 1954 přestalo být vysílání „zkušebním“ a stalo se „pravidelným“; Rudé právo už od 2. února 1954 tisklo každý den program vysílání. Nebylo to až tak složité: třeba právě 2. února vysílala televize ve 20 hodin „filmové zpravodajství“ a po něm stominutový film režiséra Jiřího Krejčíka Týden v tichém domě z roku 1947. A to bylo vše.

Teprve v lednu 1955 se televizní vysílání rozšířilo na pět dní v týdnu a v říjnu téhož roku na šest dní (nevysílalo se v pondělí). V únoru 1955 byl odvysílán první přímý přenos sportovního utkání (hokej), od prosince 1958 začala televize vysílat sedm dní v týdnu a o rok později, 9. prosince 1959, se na kmitajících a neostrých obrazovkách objevil první seriál, Rodina Bláhova (do prosince 1960 vzniklo deset dílů, dochoval se jen poslední).

Dokudrama Jaroslava Mišky nás zavede do Měšťanské besedy 1. května 1953. K prvnímu vysílání je vše připraveno: první televizní diváky má pozdravit herec Jaroslav Marvan, v zákulisí je pro všechny případy připraven František Filipovský a na place poněkud nervózní tým techniků. V režii Jakuba Doubravy účinkují Josef Jelínek, Michal Štěrba a Anna Doubravová. Dokudrama bylo natočeno v Českém rozhlase Plzeň, mistr zvuku Ondřej Franěk.

V dokudramatu byly použity ukázky z archivu České televize. K prvomájové televizní premiéře se pak Ondřej Ševčík vrací v rozhovoru s mediálním historikem Milanem Krumlem.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Starší díly

Nejnovější díly

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.