Rok 1945: Vyrovnávání účtů. Případ největšího vraždění Němců se odehrál v Postoloprtech

Události v Postoloprtech se poprvé vyšetřovaly v roce 1947, kdy se také exhumovaly hromadné hroby, viníci ale nebyli označeni a závěrečná zpráva zůstala tajná. Teprve v roce 2009 zpráva žateckých kriminalistů potvrdila, že střelbu v Postoloprtech řídili čeští příslušníci armády a policie.

Rozkaz k zastřelení dal kapitán Vojtěch Černý, pachatelem dalších vražd byl údajně policejní velitel z Postoloprt Bohuslav Marek. Oba zemřeli a nemohli být potrestáni. Stále není vyvráceno podezření, že masakr se konal s tichým souhlasem vojenské tajné služby ovládané tehdy už komunisty.

Rozkaz vyčistit oblast

Rok 1945: Atentát Vladimíra Blažky. Český odboj nezabil jen Heydricha

• Upravit
• Smazat

Do dějin protinacistického odboje patří nejen atentát, jehož obětí se stal v květnu 1942 Reinhard Heydrich, ale také zavraždění jednoho z představitelů nacistické moci v Brně. Vše se seběhlo 7. února 1945.

Československá armáda dorazila v polovině května 1945 do osvobozených a dříve většinově německých Postoloprt s úkolem „vyčistit oblast“ od Němců. Postoloprty byly totiž vybrány jako shromaždiště Němců z celého Žatecka, a to jak zajatých vojáků wehrmachtu, tak českých Němců určených k odsunu.

V červnu 1945 v místních kasárnách soustředila armáda německé muže ve věku od 13 do 65 let, ostatní (ženy, děti a staří lidé) byli posláni do lágru v místní bažantnici, kde byl dříve výcvikový tábor Hitlerjugend.

„Do bažantnice šlo asi 1700 lidí. Kolik jich šlo do kasáren, nevím, ale bylo jich přes 500,“ uvedl v roce 1947 policista Marek. Podle jeho svědectví bylo popraveno všech 500 mužů v kasárnách, nejméně stejný počet byl zastřelen v nedaleké bažantnici u Levonic. Marek před komisí popsal způsob vykonání exekucí, svou vinu na popravě Němců nepřiznal.

Svého činu nelitoval

Při exhumaci v září 1947 bylo odkryto devět hromadných hrobů, ve kterých se podařilo identifikovat 763 zavražděných, včetně pěti žen, jednoho dítěte a pěti chlapců ve věku od 12 do 15 let. Nejvíce mrtvých bylo v levonické bažantnici, další byli povražděni u školy, v kasárnách, u trati, na vinici a v pískovně.

Zmíněných pět mladých chlapců se údajně pokusilo z internačního tábora utéci, nebo si natrhat ovoce ze stromů. Hlídka je ale chytila a na příkaz Marka zmlátila. Poté je na rozkaz Černého před zraky rodičů popravila.

Černý se před vyšetřovací komisí netajil, že rozkaz k popravě chlapců vydal. Svého činu nelitoval: „Němci udělali tolik zla, že jim to nikdy nemůžeme odplatit, i kdybych prováděl exekuce každý den. Jestliže německý národ dovedl odpravit 25 milionů lidí, je těžké jednati jinak, chceme-li s nimi držet krok.“

Vysídlování Němců z Československa po skončení druhé světové války patří k nelichotivým kapitolám našich moderních dějin; s historikem Petrem Hlaváčkem si o něm pak povídá Pavel Hlavatý.