Říká se, že hodně peněz vás činí svobodným, já tvrdím, že jsem svobodný, protože nemám složenky a potřebuji málo

10. únor 2015

Bez jakýchkoliv přípojek a přesto je to bydlení s většinou komfortu, na který jsme zvyklý. V čem je dobré být soběstačný a nezávislí na státu, systému, na bankách, prostě na čemkoli. A má tato samostatnost i své nevýhody?

Hostem Martiny Kociánové byl opět ostrovan Karel Otýs.

Martina: Co byste dnes, když byste dnes dělal znovu z vašeho domu tento energeticky nezávislý subjekt, udělal jinak?

Není jich tolik a to proto, že jsme se důkladně připravovali. Přesto je pár věcí, třeba bychom udělali jinak. Třeba ostrovní elektrárnu.

Martina: Tak to je docela zásadní

Pokusím se vysvětlit bez zacházení do přílišných technických detailů: Naše elektrárna funguje tak, že panely vyrobí nějakou energii a ta přebytečná se uloží do baterií, ze kterých ji spotřebováváme v době, kdy té energie ze slunce není tolik.

V létě je to tak, že se energie vyrobí tolik, že ty baterie ani nevyužijeme. V zimě je jí často tak málo, že panely nestačí vyrobit ani energii na vlastní spotřebu. Dneska bych to udělal tak, že bych dal menší kapacitu baterií, kterou v létě nepotřebujeme a v zimě ji stejně nenaplníme a více panelů, abychom byli v zimě více soběstační.

Tím, že ta cesta byla dost neprošlapaná, tak jsme se snažili někde najít informace. Hledali jsme na internetu, kde je hodně rad. Ale teprve až záhy jsme zjistili, že naprostá většina lidí, kteří na internetu radí, že tak nežije. Že by tak chtěli žít nebo to využívají jen o víkendu. Takže i díky tomu jsme vydali některé množství peněz zbytečně.

Karel Otýs připravuje dříví na zimu

Energeticky soběstačný dům není jen elektřina. Nezapomeňte na dobrý zdroj vody

No a další důležitá věc: Určitě bych teď víc věnoval pozornosti vodě. Spokojili jsme se s tím, že bývalý majitel tvrdil, že vody je dost. Víc bych se ptal na jeho zvyklosti, kolik vody potřeboval, pozval bych si proutkaře, abychom zjistili, jak je silný pramen.

Poslechněte si reportáž přímo z místa. Mimo jiné o tom jak na listí z dubů, které se usadí na panelech? V zimě je na nich pro změnu sníh.

„Když jsme to dělali, tak mě vůbec nenapadlo, že bude potřeba panely čistit,“ říká Karel Otýs v reportáži

Investice záleží na tom, jaké jsou vaše zvyklosti a v čem se budete chtít uskromnit

Martina: Kolik stojí taková jednorázová investice?

Aspektů, které investici ovlivňují je mnoho. Podrobněji jsme se tomu věnovali zde: Jak začít s přípravou energeticky soběstačného domu - tzv. ostrovního systému? Zeptali jsme se

Pro život na ostrově jsou důležitějsí rodinné vztahy než technika

Martina: Co je to základní, na co bychom si měli dát pozor?

Zdálo by se, že je to ta technika, jak vyřešit zdroje, ale já si myslím, že ze všeho nejdůležitější jsou partnerské nebo rodinné vztahy. Všichni musí vědět, do čeho jdou. Musí v rodině důkladně probrat, v čem jsou ochotni se uskromnit. Třeba, že pubertální dítě nebude moct celou noc viset na počítači.

Cokoli, co se předem nevyjasní, může být zdrojem konfliktů.

Nez začnete plánovat enerheticky soběstačný dům, zmapujte si vaši spotřebu

Martina: Jak vypadá itinerář člověka, který se chystá, že ze svého domova udělá místo, které je odříznuté od okolního světa.

Energeticky soběstačná dům - ostrovní systém

Pár zásad: je nutné si zmapovat vaši spotřebu. Vyjde vám, že za den spotřebujete 10 kWh a maximální špičková spotřeba jsou 4 kW. No a na to začnete nastavovat elektrárnu, kolik potřebujete panelů, jaký měnič. Vyjde vám, že je to mimo vaše finanční možnosti, takže znova jít do spotřebičů.

Důležité je osvětlení. My jsme kromě úsporných žárovek přešli k lokálnímu osvětlení, málo využíváme lustry, ale využíváme světlo tam, kde ho zrovna potřebujeme. Takže lampičky, kde stačí žárovka s menším výkonem. Přechodem na tento systém a na led osvětlení, jsme ušetřili 4kWh za den.

Infomace čerpejte jen od lidí, kteří tak žijí a ne od těch, kteří by tak chtěli žít

Martina: Kde se naši posluchači mohou poradit? Na koho se mohou spolehnout?

Měli by se spolehnout na informace od lidí, kteří takovým způsobem žijí. Pak je třeba nebát se těm lidem zavolat a požádat je, jestli se můžete přijet podívat. Měli byste zjistit, do jakého způsobu života jdete a co to všechno obnáší. Nesetkal jsem se s tím, že by někdo, kdo takto žije, odmítl.

Je důležité si uvědomit, jestli ostrovní elektrárnu budete dělat svépomocí, nebo jestli si ji necháte udělat na klíč. Tady je třeba velmi dobře zvážit vlastní schopnosti. A i když si to necháte dělat na klíč, je třeba si spoustu věcí dopředu nastudovat, abyste mohli dobře vyhodnotit nabídky firem.

Martina: Přemýšlel jste o nějakých dalších přídavných elektrických možnostech?

Říká se, že když nesvítí, tak fouká. U nás to tak není, protože jsme v lese, ale jinak se dnes vyrábí tzv. mikro větrné elektrárny s výkonem 2 až 3 kW a dají se napojit na ostrovní elektrárnu jako další zdroj.

No a samozřejmě, pokud byste měli kolem domu prudký potok, lze také napojit mini elektrárnu.

Každý ostrov musí mít svůj vydatný vodní zdroj. Tady bych poradil trochu jiný postup, než se dnes dělá. Většinou se dělají vrty, nikoli klasické kopané studny. Je to levnější a rychlé, ale je to závislé na elektrické energii.

Proto doporučuji kopanou nebo vrtanou studnu s velkým průměrem vrtáku. My máme pumpu, takže kdyby nebyla energie, tak můžeme vodu klasicky napumpovat.

Energeticky soběstačný dům Karla Otýse - vodní zdroj

Martina: Platí, že když se člověk do té investice pustí, tak je ten život potom opravdu málo finančně náročný?

Nepochybně ano, tak vezmu-li náš příklad, tak my například nemáme žádné faktury na bydlení.

Martina: Vy jste říkal, že dalším krokem bude vytvořit potravinovou soběstačnost.

Zatím se snažíme využívat co nejvíce sezonních věcí. Když rostou houby, jíme je, protože jsou všude kolem nás. Spousta divokých bylinek nám poskytuje les.

Brambory na bezorebném políčku ze slámy.JPG

Rozhodli jsme se, že pozemek budeme využívat k maximální potravinové soběstačnosti, ale nechceme drancovat přírodu.

To znamená, že neoráme, děláme tzv. bezorebná políčka, vyvýšené záhony z hnoje, slámy a hlíny.
Nenaruší se ty přirozené cestičky v zemi. Ta sláma má tu výhodu, že se chová jako houba, takže když zaprší, nasákne vodu a nemusíte pak tolik zalévat, zároveň je to také vzdušné.

Hledáme vhodné plodiny, které je přirozené pěstovat v našich zeměpisných šířkách. Nepochybně jsou to brambory a indiánská trojkombinace: fazole, dýně, kukuřice. Jsou nenáročné na pěstování a zároveň jsou vhodné pro delší uskladnění. A pak samozřejmě bylinky, zelenina.

Vyvýšený záhon z hnoje a slámy

Martina: Pomohl vám ten ostrov, který si budujete, být svobodnější?

Chtěli jsme s manželkou žít nezávisle a ten život před tím nám to tolik neumožňoval. Znamenalo to pro nás jisté nervy a psychické napětí, stresy. Tímto způsobem jsme se toho chtěli zbavit.


Říká se, že když máte hodně peněz tak vás to činí svobodným, myslím si, že to tak není, že nás činí svobodnými to, že potřebujeme pro svůj život málo peněz.

Tím, že neplatíte složenky, a že si řadu potravin vypěstujete sami, tak se výrazným způsobem snižuje potřeba peněz.

Martina: Myslíte si, že tento váš život bude k žití i za 20- 30 let, kdy budete staří?

Tuto otázku si často klademe. Snažíme se to stavět tak, aby to šlo.
Náš dům je poměrně malý a do ložnice se u nás musí po příkrých schodech. Moje paní mi říkala, když jsme se tam stěhovali, jak to budeme dělat, až do těch schodů nevylezeme. No jednoduše, uděláme si rozkládací postel v obýváku.

A jak to budeme dělat s tím dřevem, až já nebudu zvládat?
Nebudeme topit v kotli, ale budeme mít v obýváku kamínka, kde bude potřeba výrazně méně dřeva. Budeme třeba žít jen v jedné místnosti.

Doufáme, že to jde, protože dřív tak lidé žili a zvládali to.

Záznamy pořadu najdete v iRadiu.

Spustit audio