Richard Hindls: Vstup do eurozóny je politické rozhodnutí. Maastrichtská kritéria už pomalu splňujeme

12. říjen 2017

Měli bychom v Česku platit eurem a kdy? Předvolební diskuse politiků se eura vždy dotknou, ale jasné slovo vlastně nikdo neřekl a asi ani neřekne.

„Euro je jeden z evergreenů, o kterém mluvíme už nejméně 15 let. Dnes je to víc politické než ekonomické rozhodnutí,“ myslí si statistik Richard Hindls. K zavedení eura se Česko zavázalo přístupovou smlouvou o Evropské unii už v roce 2003. Do eurozóny bychom měli vstoupit, jakmile splníme konvergenční (maastrichtská) kritéria.

„Kritéria už pomalu splňujeme, ale je z toho politická otázka, která trochu zapadá do debaty o dvourychlostní Evropě.“ Naposledy téma zdvihl francouzský prezident Emmanuel Macron, své si řekla i Angela Merkelová. Ale státy V4 (Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko) o dvojkolejné evropské ekonomice nechtějí ani slyšet.


Maastrichtská kritéria:
Cenová stabilita
Dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí (obsahuje i veřejný deficit a dluh)
Stabilita kurzu měny a účasti v ERM II
Dlouhodobé úrokové sazby
Kritéria institucionálně právní

Většina Čechů euro nechce

Hindlse v této souvislosti zaujal průzkum veřejného mínění, podle kterého až 4/5 Čechů kladně hodnotí náš vstup do EU. Stejný počet respondentů si zavedení eura nepřeje. „Když jsme na těch kolejích, tak si ale netroufám říct, nakolik budou silné lokomotivy jako Francie a Německo dál počítat se zeměmi, které tím že odmítají euro, vlastně jedou na druhé koleji.“

Evropa si v posledních 8−10 letech prožila peklo, zatím se prý ani nedá říct, že už to má zcela za sebou. Takové Řecko má stále vysoké závazky, které musí splácet, své dlouhodobé problémy má i Španělsko a Itálie. „Ekonomika eurozóny je ale postavena na solidaritě s těmi, kteří nestačí. Silní to zatím ustáli.“

A pokud se tady začne víc mluvit o vstupu do eurozóny, nemůžeme neslyšet výtky, proč máme platit třeba dluhy Řecka, které jsme nezpůsobili. „Ale hodně bude záležet i na tom, kde budeme v té době stát z pohledu mezinárodního.“ Je to ale opravdu velké téma, o kterém by byla současná předvolební kampaň?

Eurozóna

Ekonomika v kampani nefrčí

„To asi není. Vzhledem k tomu, že se naší ekonomice teď opravdu daří, tak euro ve společnosti určitě nerezonuje.“ Sice se prý občas doslechnete o mzdách, cenách másla, přehřátém trhu zaměstnanosti nebo o těžbě lithia, ale silné otázky jako třeba před čtyřmi lety to prý určitě nejsou.

autoři: lup , Richard Hindls , zis
Spustit audio