Richard Hindls: Letos jenom 2000 korun na elektřinu. O kolik víc a pro koho vláda ještě uvolní?

5. srpen 2022

„Že by se inflace pokryla navýšením mzdy? To je asi příliš silné kafe,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí… ekonom a statistik. „A vyšší zdanění zisku bank nám pak banky naúčtují v poplatcích.“ Jak chce vláda skutečně pomoct občanům? Emeritní rektor VŠE v audiozáznamu komentuje ještě skutečnost, že nové vedení ČNB na svém prvním zasedání nezvýšilo svou klíčovou sazbu, posilování koruny, růst zisku globálních firem a obchod mezi Čínou a Tchaj-wanem.

Extrémně drahé energie začínají být velký problém pro čím dál více domácností. Vláda chce na pomoc spotřebitelům uvolnit desítky miliard. Zatím ale pošle jen 2000 korun na elektřinu. „Hovoří se o 66miliardovém balíčku,“ nastiňuje Richard Hindl. „Ale o konkrétních opatřeních nevíme téměř nic.“

Navýšení mezd? To je silné kafe

„Jediné výraznější opatření zatím bylo snížení spotřební daně na benzin a ropu nebo raftu. To se ale prakticky nikde neprojevilo, a ještě se čekalo tři měsíce,“ stěžuje si ekonom. „Na můj vkus se všechno trochu táhne a lidé by mohli už začít být netrpěliví. Nárůst cen se už dotýká i středněpříjmových vrstev.“

Čtěte také

„Do toho vstoupí poměrně složité vyjednávání o mzdách. Protože pochopitelně odbory by rády viděly, že by se inflace pokryla navýšením mzdy právě o inflaci. To je ale asi příliš silné kafe. Takže by se to muselo udělat někde méně. Ale zaměstnavatelé proti tomuto budou. Toto jednoduchá situace není.“

Ví se alespoň, že balíček opatření má platit od 1. 10. 2022 a má trvat rok do 30. 9. 2023. „Ale na můj vkus to trvá všecko trošku dlouho. Například v Polsku jsou ta rozhodnutí rychlejší a razantnější. A výsledky jsou tam o něco lepší.“

Nejvyšší inflace v Evropě

Naše aktuálně 17% inflace je ovšem vyšší než v Polsku. Je vyšší než prakticky ve všech evropských zemích, oproti Německu je téměř dvojnásobná. Na druhou stranu v Turecku inflace v červenci stoupla na 79,6 %, což je nejví za posledních 24 let. A očekává se, že růst spotřebitelských cen tam dosáhne 90 %.

„U nás je ještě otázka, nakolik povolit otěže v rozpočtu. Pochopitelně mít hodně zadluženou zemi není nic příjemného. A deficit rozpočtu už je v tuto chvíli naplánován na 330 miliard. A to je skutečně hodně. Ale bylo by asi dobře, kdyby už nějaký signál byl vyslán. Zatím toho je asi spíš málo.

ČEZ vlastní stát. Proč nezasáhne?

Vláda debatuje o zavedení daně z mimořádných nebo neočekávaných zisků. „Já pro toto nejsem. Je to poměrně razantní zásah do ekonomických zákonitostí,“ odmítá Hindls. „Hovoří se třeba o jakémsi zvláštním zdanění nečekaných zisků v oblasti energetiky. Ale ČEZ vlastní stát. Má tam majoritu. Tak by přece mohl volit jiné prostředky.“

„A pokud jde o bankovní daň: já mám vždycky pocit, že dřív nebo později všechny dotčené sektory to pak promítnout do své činnosti. Že nám to někde spočítají. U bank jsem si téměř jist, že dříve nebo později by se to projevilo v nějakých jiných poplatcích, třeba za vedení účtu.“

„Na spořicích účtech teď sice banky nabízejí částky lehce nad 5 %. Ale inflace je 17 % a ze spořicího účtu ještě platíte 15% daň, tak jsme zase někde hluboko pod pěti. Ten rozdíl je pořád vysoký. Přitom za pololetí banky ukazují zisk v řádu miliard, nebo dokonce nízkých desítek miliard korun. Takže mají dost prostředků na to, aby nějak ekonomice pomohly. Ale že by přijaly tak snadno bankovní daň, se mi nezdá.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?