Richard Genzer: Partička potřebuje nějakýho joudu. A to jsem já
Je zábavný a v populární Partičce nepřehlédnutelný. Tanečník a improvizátor Richard Genzer tvrdil v Blízkých setkáních, že úspěšný seriál zprvu nikdo nechtěl!
„Překvapilo mě to, protože tady to nebylo. A překvapilo mě, že to pak povolili a jak to frčí. Aby se někdo díval na činohru, protože my to bereme jako činohru, tak mi to přijde dobrý. Já o Partičce vždycky říkám, že je to dobrý. Protože když to uděláš dobře, tak je to dobrý, a když to uděláš blbě, tak je to taky dobrý. Takže nemáš, co zkazit.“
Co je dobrý
„Dobrý je i to, že si neopakuješ text, protože to je improvizace. A nemusíš mít kostým, který tě ve vedru řeže do krku. Vezmeme si triko, lidi řeknou, co máme dělat, my to uděláme dobře, což je dobře nebo blbě, a za hodinu a půl se jde domů. A všichni jsou spokojený,“ směje se Richard Genzer.
Kdo je kdo?
„Tam je ředitel, jedno nervózní šedivý dítě, a to je Suchoš. Pak je tam ufoun, absolutní mimozemšťan, a to je Igor Chmela. Teď tam máme Michala Novotného, který mě rozčiluje nejvíc, protože všechno ví. Já vždycky vidím ty jeho zlý knihovnický oči, když mi radí. A ta parta potřebuje taky nějakýho joudu, a to jsem já.“
Jak se správně vyslovuje jeho jméno? Co pro něj znamená muzikál? Potěšila ho nabídka do StarDance? Jak velké má děti? Umí se rozčílit?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
