Rh faktor

Makak rhesus. Ilustrační foto

Druh krevní skupiny daný přítomností (Rh+), nebo nepřítomností (Rh-) určitých znaků na povrchu červených krvinek, zejména antigenu D. Většina populace antigen D má a je tedy Rh pozitivní. Lidé, kteří tento antigen nemají jsou Rh negativní. Než ale vědci objevili krevní oběh, natož krevní skupiny, trvalo to staletí.

Jako první popsal krevní oběh anglický lékař William Harvey. Vstřikoval zvířatům do cév barviva, pak je pitval a studoval stavbu jejich srdce a cév. Už v roce 1603 si zapsal: „Krev bez přestání proudí a obíhá dokola, a to v důsledku tlukotu srdce.“ S uveřejněním svého poznatku ale čekal plných dvacet let, aby si byl naprosto jistý. Jeho doba totiž uznávala učení věhlasného starověkého lékaře Galéna a ten tvrdil, že krev je vedena v žilách střídavě tam a zpět.

První historicky ověřenou úspěšnou transfuzi krve u zvířat provedl v polovině 17. století anglický anatom Richard Lower. Člověk se stal úspěšným dárcem krve až roku 1818. Stále se však nevědělo nic o krevních skupinách, ty objevil až český sérolog, neurolog a psychiatr Jan Janský. Zkoumal, jestli existuje vztah mezi srážením krve a duševními poruchami. Souvislost nenašel, zato rozdělil lidskou krev do čtyř skupin a přiřadil jim římské číslice I až IV. Netušil však, jaký dosah by jeho objev mohl mít, a dále se výzkumu nevěnoval.

Za objev krevních skupin získal v roce 1930 Nobelovu cenu vídeňský patolog Karl Landsteiner, který popsal tři krevní skupiny nezávisle na Jánském už v roce 1901 (čtvrtou krátce nato objevili dva jeho kolegové). Společně s Alexanderem Weinerem pak roku 1940 objevil Rh faktor, vlastnost důležitou pro klasifikaci krevních skupin. Zkratka antigenu je odvozena od zvířete, které bylo využíváno k laboratorním pokusům – Makak rhesus.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.