Režisér M. Jareš o rozhlasové práci - 1977
Jméno rozhlasového režiséra Miloslava Jareše bývá vyslovováno často jedním dechem spolu se jmény jeho kolegů Bezdíčka a Pražského. Tento triumvirát je dodnes považován osobnosti, jež daly základ moderní rozhlasové režii a zapsaly se tedy nesmazatelně do rozhlasové historie.
Každý z této trojice byl však svým založením i přístupem k rozhlasové režii do značné míry odlišný. Mnohé z toho vyplyne z vyprávění jednoho z oněch tří režisérů, Miloslava Jareše.
Dne 30. dubna 1977 byl ve vysílání Československého rozhlasu uveden pořad, v němž Miloslav Jareš poměrně obsáhle, což nebývalo jeho zvykem, o svém vztahu k rozhlasové režii promluvil.
Vzhledem k tomu, že Jareš se k rozhlasové práci dostal přes profesi herce, není divu, že v pořadu nejprve obsáhle mluvil o svém studiu herectví na Státní konzervatoři, také o své činnosti na divadelních scénách – hrál mimo jiné v Osvobozeném divadle, vedl mladé adepty herectví v tzv. Legii mladých v Holešovicích. To vše předcházelo době, kdy Jareš vstoupil do kontaktu s rozhlasem.
J.H. K rozhlasové práci přivedl Jareše v roce 1933 Jaroslav Hurt, tehdejší známý rozhlasový herec a režisér, současně někdejší Jarešův pedagog na konzervatoři.
