Rez hrušňová napadá hrušně a jalovce, túje ani cypřišky mezi hostitele nepatří
Oranžová houba, která se na jaře objevuje na větvičkách jalovce, někomu připomíná sci-fi. Je to ale zcela pozemská houbová choroba jménem rez hrušňová. Způsobuje ji houba Gymnosporangium sabinae. Jedná se o dvoubytnou rez. Choroba má v cyklu hostitele a mezihostitele.
Hostitelem je jalovec, v našich podmínkách nejčastěji jalovec chvojka (Juniperus sabina) a jalovec čínský (Juniperus chinensis). Mezihostitelem jsou hrušně. Choroba u hrušně napadá především čepele listů, mohou však být napadeny i řapíky a výjimečně i plody.
Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář říká: „Jakmile se do jalovce rez dostane, nejde ji vyhubit jinak, než železem a ohněm (jalovce pořezat, vykopat a spálit). Houba se nejprve nalije do oranžových puchýřů, pak vadne, usychá a začíná prášit. Když se spóry této rzi dostanou na nechráněné listy hrušně, vytvoří na nich oranžové skvrny a pod nimi výrůstky, ze kterých se rez šíří v srpnu a září. Tyto spóry se musejí potkat s citlivým jalovcem, jinak zahynou.
V srpnu a září bychom proto měli ošetřit mladé, zdravé jalovce přípravkem, který je před houbou ochrání. Tedy: choroba je trvale ve dřevě napadených jalovců a zpátky na nové, zdravé, se šíří jedině z napadených hrušní.
Rád bych podtrhl, že rez hrušňová nenapadá cypřišky, túje ani jiné jehličnany! Mnohdy zahradníci ve strachu, aby se jim choroba nešířila po pozemku, zbytečně vykácejí i dřeviny, kterých se choroba nemůže dotknout,“ dodává Ivan Dvořák.
Bez obav můžete také pěstovat druhy jalovců, které mezi přenašeče nepatří:
jalovec obecný (Juniperus communis), jalovec šupinatý (Juniperus squamata), jalovec polehlý (Juniperus horizontalis), jalovec poléhavý (Juniperus procumbens) a jalovec pobřežní (Juniperus conferta).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
