Regina Rázlová byla pro film ideální. Musela být krásná i nesnesitelná, tvrdí Petr Slavík, režisér snímku Tancuj Matyldo
„Přiznám se, že dny před premiérou byly náročné. Jsem unavený a do tance mi moc není. Ale ohlasy jsou výborné,“ pochvaluje si režisér snímku v Blízkých setkáních. Jak prožívá premiéry? Preferuje filmovou, či divadelní režii? Jak se mu pracovalo s herci? Psali roli Regině Rázlové tzv. na tělo? Jak dlouho hledali představitele jejího vnuka?
Film je rodinným dramatem, ve kterém hraje hlavní roli Alzheimerova choroba. Přesto obsahuje i humorné scény. „Není to vymyšlený humor, protože maminka mojí ženy chorobou trpěla. Všichni, kdo podobnou zkušenost mají, mi dají za pravdu, že to s sebou přináší řadu tragikomických a bizarních situací a zážitků.“
Práce na filmu trvala sedm let. „Z finančního hlediska jsme šli do velkého rizika. Moje žena je člověk tvrdohlavý a rozhodla, že do toho musíme jít. Prodala byt po rodičích a vzala si úvěr. Ale pořád to nestačilo, takže jsme tomu museli přizpůsobit natáčecí plán.“
Roli nemocné Alzheimerovou chorobou se ujala Regina Rázlová. „Byla ideální představitelkou. Postava byla bývalou barovou zpěvačkou, trochu praštěná a nesnesitelná, ale i krásná… Herečka musela být schopná proměny v lidskou trosku, kterou film končí,“ vysvětluje Petr Slavík.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
