Rautis: Za příběhem skleněných perliček, zapsaných na seznamu kulturního dědictví UNESCO, stojí láska ke služce

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ozdoby z perliček z Poniklé
0:00
/
0:00

Perlařské řemeslo má v Krkonoších dlouhou tradici. Ručně splétané hvězdičky a další tvary z foukaných skleněných korálků se tu vyrábějí stejnou technologií už 150 let. I díky tomu se koncem roku 2020 dostaly perličky z Poniklé na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Připravili: Jitka Škápíková, Jan Kovařík
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Ladislav Reich
Zvukový design: Jiří Litoš
Režie: Jitka Škápíková
Premiéra: 21. 12. 2021

Kdo jako první fouknul do křemenné kaše, aby vznikla skleněná perlička, to už sotva zjistíme. Jisté je, že sklářská tradice se v Krkonoších a Jizerských horách objevila už v 16. století.

Polotovary se zpracovávaly doma nad kahanem. U perlařského stolu dokázal šikovný foukač přivést za den na svět i tři a půl tisíce skleněných perlí. Organizace výroby přitom probíhala takzvaným faktorským způsobem.

Faktor, tedy zprostředkovatel, rozděloval úkoly mezi jednotlivé domácí pracovníky, zásoboval je materiálem a odebíral od nich hotové výrobky, které dál expedoval do obchodní sítě.

Žně perlařům nastaly, když se do obliby dostala bižuterie z nedalekého Jablonce. To nejlepší ale přišlo, když se na úsvitu minulého století rozšířila mezi prostým lidem zbrusu nová móda – zdobení vánočního stromečku.

Místo bot perličky

Za to, že se v Poniklé foukají skleněné korálky, může Jan Hajna. Původně se živil v Jablonci nad Nisou jako švec. Náhodou se ale seznámil s německým faktorem, který potřeboval pomocníka při foukání perlí. Slovo dalo slovo a Hajna se rychle naučil novému řemeslu.

Navíc se zakoukal do faktorovy služebné Jindřišky a odešel s ní do Poniklé, odkud jeho milá pocházela. Hajna se usadil ve vsi natrvalo, přijal několik pomocníků, aby s ním foukali skleněné korálky.

V době, kdy pan Hajna s perlařením začínal, byly v módě perle z černého skla. Daly se z nich totiž imitovat šperky z drahého černého gagátu.

Korálky v každé chalupě

Na samém počátku 20. století se do Poniklé přistěhoval další muž, který uměl foukat perle – Stanislav Horna. V roce 1902 zde založil firmu, která fungovala na stejném principu jako kdysi. Zhruba stovce domácích zaměstnanců dodával skleněné trubice, odebíral od nich nafoukané perle, které vozil do centrální dílny k nastříbření a pak zase zpátky k domácím řezáčům a navlékačům.

Horna měl také zásadní podíl na rozvoji technologie foukání perlí. Nechal vyrobit spoustu nových forem a modernizoval foukačské hořáky a palivo. Nebyl ale jediný, kdo pro perličky dýchal. Výrobou skleněných korálků se v Poniklé tou dobou živilo až 400 rodin.

Čím zásadním zjednodušil výrobu perliček zámečník Josef Pitzek? Co znamená klauče? Jak si perlařské řemeslo vedlo během dvou světových válek? A jak si vede dnes?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.