Rautis: Za příběhem skleněných perliček, zapsaných na seznamu kulturního dědictví UNESCO, stojí láska ke služce

Kdo jako první fouknul do křemenné kaše, aby vznikla skleněná perlička, to už sotva zjistíme. Jisté je, že sklářská tradice se v Krkonoších a Jizerských horách objevila už v 16. století.

Polotovary se zpracovávaly doma nad kahanem. U perlařského stolu dokázal šikovný foukač přivést za den na svět i tři a půl tisíce skleněných perlí. Organizace výroby přitom probíhala takzvaným faktorským způsobem.

Faktor, tedy zprostředkovatel, rozděloval úkoly mezi jednotlivé domácí pracovníky, zásoboval je materiálem a odebíral od nich hotové výrobky, které dál expedoval do obchodní sítě.

Žně perlařům nastaly, když se do obliby dostala bižuterie z nedalekého Jablonce. To nejlepší ale přišlo, když se na úsvitu minulého století rozšířila mezi prostým lidem zbrusu nová móda – zdobení vánočního stromečku.

8 fotografií

Místo bot perličky

Za to, že se v Poniklé foukají skleněné korálky, může Jan Hajna. Původně se živil v Jablonci nad Nisou jako švec. Náhodou se ale seznámil s německým faktorem, který potřeboval pomocníka při foukání perlí. Slovo dalo slovo a Hajna se rychle naučil novému řemeslu.

Navíc se zakoukal do faktorovy služebné Jindřišky a odešel s ní do Poniklé, odkud jeho milá pocházela. Hajna se usadil ve vsi natrvalo, přijal několik pomocníků, aby s ním foukali skleněné korálky.

V době, kdy pan Hajna s perlařením začínal, byly v módě perle z černého skla. Daly se z nich totiž imitovat šperky z drahého černého gagátu.

Korálky v každé chalupě

Na samém počátku 20. století se do Poniklé přistěhoval další muž, který uměl foukat perle – Stanislav Horna. V roce 1902 zde založil firmu, která fungovala na stejném principu jako kdysi. Zhruba stovce domácích zaměstnanců dodával skleněné trubice, odebíral od nich nafoukané perle, které vozil do centrální dílny k nastříbření a pak zase zpátky k domácím řezáčům a navlékačům.

Horna měl také zásadní podíl na rozvoji technologie foukání perlí. Nechal vyrobit spoustu nových forem a modernizoval foukačské hořáky a palivo. Nebyl ale jediný, kdo pro perličky dýchal. Výrobou skleněných korálků se v Poniklé tou dobou živilo až 400 rodin.

Čím zásadním zjednodušil výrobu perliček zámečník Josef Pitzek? Co znamená klauče? Jak si perlařské řemeslo vedlo během dvou světových válek? A jak si vede dnes?