Rajčat, která se hodí k pěstování, je celá řada

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě začíná páteční Zahrádkářská poradna s Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou, spolupracovníky časopisu Receptář. Vítejte u nás.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A hned musíme připomenout, že ledoví muži se vůbec nezpozdili, naopak tedy udeří v plné síle Pankrác, Servác a Bonifác a my jsme slyšeli, že budou přízemní mrazíky, tak co to pro zahrádkáře znamená?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já myslím, že i to téma, které na dnešek máme připravené, to jsou rajčata a okurky, je úplně aktuální k tomu počasí, které má nastat. Takže bych všechny posluchače varoval, určitě dneska nevysazovat okurky, ani rajčata, počkat až po těch zmrzlých, protože opravdu teď mají přijít asi 2, 3 dny, kde je možnost přízemních mrazíků. Rajčata to velice špatně snášejí a i ta teplota 0 už pro ně znamená, že ony zarazí svůj růst, zfialoví a potom se budou několik týdnů vzpamatovávat, aby se dostaly do kondice, a u okurek je to ještě horší. Už teplota +6 stupňů pro ně znamená zastavení růstu a prakticky velké nebezpečí, že ta okurka už se z toho pak nevzpamatuje. Takže určitě počkat s tím teď přes tyhle ty studené muže.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A můžeme je nějak ochránit, pokud už ta rajčata zasazená jsou a mnozí to určitě udělali, tak, jestli nějaké kryty se dají využít právě přes noc?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě. Je to nutné tu ochranu dělat. Já se přiznám, že já mám třeba foliák, tam mám dokonce už papriky už zasazené, ale mám tam daná elektrická kamínka s termostatem, který je nastavený na 8 stupňů, a když ta teplota klesne pod těch 8 stupňů, spustí se mi to, takže vím, že to ty rostliny přežijí. Pokud máme samozřejmě venku na stanovišti, tak tam určitě nějaké ty límce z folie udělat, zakrýt za noc, je to dobře.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych jenom chtěla dodat ještě u těch okurek, protože jsem včera viděla už okurky, které byly vylezlé, které vyklíčily, měly první listy a byla by škoda o ně přijít, tak alespoň třeba pomocí nějakých sklenic to zakrýt, aby se přece jenom ochránily, protože ta okurky totiž, když ta teplota takhle klesne, tak u ní dochází k takzvanému zatvrdnutí pletiv a ona pak velmi špatně se z toho vzpamatovává a právě, i když se třeba dejme tomu za 14 znovu vzpamatuje a začíná vyrážet nový list, tak už taková sazenice je i náchylnější potom na plíseň a to je velká škoda.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou zasazeny ještě i jiné věci jako okrasné rostliny, to znamená, balkonové květiny, ale i třeba kopretivnoce, já nevím, co všechno, i semínka třeba těch afrikánků vylézají ven, tak, co se s tím dá udělat v tomto období? Schovat, uklidit, přikrýt?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Přikrýt, protože nic jiného dělat nemůžeme a nejhorší je, že právě ty mladé rostliny jsou plné vody, jsou vlastně velmi náchylné na ten mrazík a právě tam dochází k tomu, že dochází k tomu popálení listů a vlastně úplné zastavení růstu, takže, pokud někdo může a má už vyseto a může, má tu možnost, tak rozhodně přikrýt aspoň tou netkanou textilií. Ale zase bych jenom chtěla říct, pozor na to, ta textilie by se neměla těch rostlin dotýkat. Je důležité udělat třeba pomocí nějakých tyček nebo něco takový jakoby kryt, který by byl nad těmi rostlinami a vytvářel tam vlastně vzduchovou vrstvu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A já bych poradil ještě takový můj fígl, právě to přikrývání, to se opravdu neosvědčilo, je lepší třeba kolem záhonků napíchat nějaké klacíky a tu textilii nebo folii kolem natáhnout, udělat takový vlastně plot, protože ty přízemní mrazíky jdou v takové vlně a tím pádem o tenhle ten plot z té folie se zarazí a ten záhonek nepoškodí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Obrácený plastový květináč, třeba by se také mohl použít?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Také je to možné a ještě existuje jedna možnost zalít ty rostliny, protože voda, která se vytváří na povrchu listů, vytváří vlastně takový ochranný film ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta pára, která z toho jde nahoru eventuálně?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Přímo ta voda, přímo ta voda.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsme si řekli o ledových mužích, kteří přijdou načas v tomto roce, ale to nebrání nám nic k tomu, abychom si vybrali odrůdy rajčat a okurek a připravili se, tak čím my začneme? Začneme rajskými jablíčky. Tak, jestli v tomto smyslu jsou teď nějaké novinky, jestli jsou nové odrůdy nebo co byste doporučili těm, kteří třeba začínají?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych doporučila samozřejmě rajčata, v první řadě pěstovat a vůbec se toho nebát, protože rajčat je celá řada, pěstovat jak odrůdy tyčkové, tak samozřejmě, kdo nemá možnost záhonku, tak aspoň v nějakých nádobách, eventuálně i na balkonech, protože existuje celá řada odrůd, které jsou nízké, vytvářejí sice malé plody, ale hodí se do květináčů. A potom máme i rajčata převislá, která se hodí do truhlíku, vypadají velmi efektně a navíc jsou to odrůdy, které jsou velmi úrodné. A všude na tržištích, když procházím nebo když se dívám, tak už ty sazenice jsou, takže si myslím, že ten výběr je opravdu veliký. Ale co je důležité, vybírat si sazenice, které jsou pěkně narostlé, které jsou silné. Rozhodně už i ta samotná sazenice dává záruku kvalitní sklizně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vysoké by měly být už ta rajčata?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, co se týká té výšky, tam bych řekla, že asi tak kolem těch 30 centimetrů, 20, 30 centimetrů je naprosto ideální, rostlina by měla být silná, měla by mít už základy květenství nebo eventuálně dokonce i první květy nést, a takové sazenice se pak dobře přijímají, protože mají dobrý kořenový bal, právě že ten je zárukou taky toho, že ta sazenice se dobře přijme. No, a samozřejmě pustit se po těch ledových mužích do toho sázení.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Myslím, že právě na to sázení bysme se měli připravit. Já můžu prozradit, že my dva s Liduškou máme připravený velikánský každý pytel granulovaného hnoje, protože to je úžasná věc, která se perfektně hodí pro pěstování rajčat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se koupit?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Běžně se to dá koupit. Je to označeno buď jako granulovaný koňský hnůj nebo kravský hnůj, nebo dokonce se ty hnoje i míchají dohromady, slepičince dokonce granulované jsou, všechno je to úžasné a má to jednu výhodu je to fermentované, tudíž se to může hodit přímo k té výsadbě, takže vyhloubíme jamku na rajčata, na dno dáme hrstičku toho granulovaného hnoje a zasadíme tu rostlinku. U těch rajčat možná, pokud je budeme sázet trošku později díky tomu chladu, se může stát, že se nám vytáhnou, ale toho bych se vůbec nebál, protože ta rostlina se zasadí stejně hlouběji než rostla, u rajčat platí právě ta zvláštnost, že se mohou a naopak mají sázet hlouběji, tím se podpoří tvorba dalších kořenů a samozřejmě ty velké rostliny je ideální zasadit zešikma, zešikma zasadit, nebát se toho, rajčata tohle nádherně snášejí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A hodně vody do té jámy, kterou vykopeme?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Do té jamky můžeme přidat vodu, ale spíš než do té jamky je lepší tu rostlinu předtím, než ji budeme sázet, třeba květináček namočit do vody a nechat si pořádně nasáknout a pak zasadit, pak se bude určitě lépe přijímat. A další věc, co je nutné zajistit, oporu. Buď můžem dávat klasické tyčky. Tady Liduška by určitě propagovala svoji metodu přidělávat to pomocí starých punčocháčů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, já přidělávám pomocí punčocháčů.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená oporu, nějakou tyčku bambusovou třeba a přivážete to starými punčochovými kalhotami.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, máme klasické dřevěné tyčky, které mají výšku asi 180 centimetrů tak, aby ty rostliny si tam mohly pohodlně růst. A potom přivazuju ty sazenice pomocí starých punčocháčů.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože to neřeže tu rostlinu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To znamená, že je nastřihám na tak, jak jsou ty nohavice, tak je nastřihám pěkně na kolečka a ovazuju ty rostliny přesně v průběhu toho růstu a je to naprosto ideální, protože ty punčocháče jsou pružné a ty rostliny nijak nezaškrcují.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A jinak potom metoda, kdo by nechtěl přivazovat, to zas propaguji já.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To se musí přece.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Nemusí, představte si, že ne. Prodávají se, jsou k dispozici takové kroucené točené tyče na rajčata, tak ty já mám rád, protože k tomu se ty rajčata nemusí přivazovat, ony vlastně prolézají tou tyčí nahoru, jenom pozor, zjistil jsem, že v rámci úspory materiály se začaly nyní prodávat tyče z velice slabého měkkého drátu a ty rajčata, když potom jsou velká, tak tu tyč ohnou k zemi, takže pozor, vybírat kvalitní silné tyče.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 nebo 2424 anebo jejakaje@rozhlas.cz, to je kontaktní spojení na Dvojku Českého rozhlasu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V Zahrádkářské poradně jsou dnes, je Ludmila Dušková a Jan Kopřiva a samozřejmě také vy naši posluchači a už zdravím prvního z vás. Dobrý den. Jste už u nás ve vysílání, můžete se ptát.
posluchač
--------------------
Dobrý den, já jsem, já se jmenuju Hložek. Prosím vás pěkně, já jsem se chtěl zeptat, já si rád, nejde o rajský, jde o papriky, já už asi 25 let pěstuju papriky a ve skleníky samozřejmě že jo, skleník na podzim jsem vysypal dusíkatým vápnem, před výsadbou jsem tam teďka na jaře dal substrát, ty rostliny si pěstuju ze semínek že jo, přepichuju to z truhlíku do kelímku, měl jsem krásný rostliny, krásnej kořenovej systém, takže je zasadím, pod každou tu rostlinu jsem dle vašich rad dal ty mykorhizní houby, zasadil jsem to, zalil, za dva dni mi začaly opadávat ty spodní listy těch paprik, se tam udělaly takový fleky bílý a list odpadne. Co s tím?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Kopřiva odpoví.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já se přímo k tomu hlásím, protože já jsem dostal před 14 dny od jednoho známého tady v Praze na Chodově nádherné sazeničky rajčat, které už dokonce měly ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Paprik.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Pardon, paprik samozřejmě, které už měly nasazeno na květ a on sám mě upozorňoval na to, že zjistil, že to má napadené mšicemi a sviluškami, takže okamžitě postříkat a právě na některých rostlinách se takovéhle příznaky objevovaly, že ty listy začaly tak žloutnout a začaly ty spodní listy opadávat. Takže si myslím, že asi by to mohlo být právě to, že tam budete mít mšice nebo svilušky, takže podívat se důkladně na ty listy a ošetřit to.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Jdeme dál k dalšímu posluchači, posluchačce. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano.
posluchač
--------------------
Tady posluchač Pepa z Frýdlantska. Já bych měl dotaz ohledně okurek. Vloni jsem si koupil 2 sazenice okurek, které byly naroubovány na dýni, tyto sazenice krásně rostly, zaplnily mi celý skleník, vytvořily stovky květů, měl jsem radost, jaká bude velká úroda, a došlo k tomu, že z celý týhle tý násady stovek květů jsem sklidil možná 5 nebo 10 okurek nakládaček, a to bylo všechno. Tak já bych potřeboval vědět, kde se stala chyba nebo co bylo příčinou této neúrody. Děkuji za odpověď.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, jediná možnost je, že tam na tu dýni byla naroubaná odrůda, která nebyla partenokarpická, a to je strašně důležité, protože partenokarpické odrůdy jsou odrůdy, které vytvářejí plody bez opylení a jsou vhodné právě do skleníků, tak je možné, že ten pěstitel, který rouboval nebo prodával ty sazenice, tak neměl tuhle tu informaci a zřejmě tam naroubal odrůdu, která byla spíš vhodná pro pěstování venku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to bude ten problém asi. Rajčata se jakoby snadno pěstují, jdou rychle, rychle rostou, rychle kvetou, ale pak dojde k určitému okamžiku, který bohužel závisí na tom, jaké je počasí a začnou hnít a začnou praskat a z té úrody není nic. Tak tady je jaká pěstitelská chyba?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak tady je ta známá plíseň bramborová, která samozřejmě rajčata a teď tedy bych zdůraznil všechny odrůdy a také ty hlášky, že to je rezistentní odrůda vůči plísni bramborové, tak těm já moc nevěřím, protože si myslím, že všechny odrůdy se časem napadnou, některá třeba o pár dní dřív, některá později, ale napadne, pokud je infekční tlak a vhodné klimatické podmínky, znamená to teplo a vlhko, tak ta plíseň je napadne. Takže bez ošetření v našich podmínkách si dovolím říct, že rajčata, aby vydržela až do září, že bez ošetření se neobejdeme. Takže je nutné soustředit se ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V jaké fázi, v jakém okamžiku?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak přesně. To ošetření se dělá spíš kalendářně bysme to vzali a je to zhruba kolem Medarda, takže to je první polovina června.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je 10. června.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
10. června, výborně, takže v tu dobu by se mělo dělat první ošetření proti plísni bramborové. Těch přípravků je opravdu celá řada a mě těší to, že jsou na trhu dnes jednak přípravky, které se nesmývají deštěm, vydrží podstatně víc, pokud prší, a další věc je řada přípravků, které mají velice krátkou ochranou lhůtu, ta ochranná lhůta tam může být 3 dny třeba, takže i v době, kdy už rajčata dozrávají, to ošetření můžeme dělat. Ta četnost těch ošetření závisí na vývoji počasí. Pokud se střídá teplé a vlhké počasí, tak těch ošetření bohužel budeme nuceni dělat víc.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak kolik třeba 10?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já dělám těch ošetření, dělám pouze 2 ošetření a dělám tak, jak tady bylo řečeno, to znamená preventivně na začátku toho července, června, to znamená kolem toho desátého a potom ještě jednou za měsíc a měla by ta rajčata být v pořádku. Pakliže by opravdu se ta plíseň někde objevila, tak je možné udělat ještě i v průběhu zrání jeden postřik, ale stačí to a rozhodně, když si to spočítáte, tak maximálně si na své zahrádce děláte postřiky 3, ale určitě to, co si koupíte, tak tam je těch postřiků daleko víc.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten postřik je potřeba provést kompletně po celé té rostliny, nevynechat jediné místečko?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, po celé rostlině, protože ta plíseň se drží samozřejmě i na stoncích a současně nejen na plodech, ale i na listech.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další telefonát. Dobrý den i vás vítáme u nás ve vysílání.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já jsem se ještě chtěla zeptat k těm mrazům, kvetou mi jahody a dokonce mám i takový plůdky malý, ty taky musím nějakým způsobem jako přikrýt nebo ...?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak k tomuhle vám řeknu, že to je teda opravdu strašný, protože třebas my jsme vloni dopadli tak katastrofálně, že jsme nesklidili jedinou jahodu, protože taky přišly ty mrazy právě na začátku května a jakmile vám ty středy těch květů zčernají, tak to je známka toho, že došlo k namrznutí a už z toho se opravdu nic nesklidí, takže i v tomhle případě se snažte ty jahody zakrýt.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě, co když, protože ořešák má také malé lístečky, ten taky docela dost pozdě začíná, tak co ten také přijde vniveč teď v tomto období?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Asi vloni to bylo asi horší, protože tam byly ty teploty až kolem -6 stupňů a byly několik dní za sebou. Tady, jestliže dojde ke krátkodobému ochlazení a jenom tedy dejme tomu nebo jenom v uvozovkách na -1, tak si myslím, že by to spousta rostlin mohla přežít.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ohníček kolem stromů?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To se taky dělá, to znamená takzvané zadýmování, to znamená, že by se tam muselo něco zapálit, nějaká hromada.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Kopřiva, Ludmila Dušková půjdou teď na chat náš rozhlasový dvojka.rozhlas.cz, to je pro vás, milí posluchači, tam teď prosím směřujte své otázky. Pokud je budete psát na jejakaje@rozhlas.cz, už nedostanete odpověď, takže prosím, směřujte to na náš rozhlasový web a my se uvidíme za 14 dnů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.