Radkin Honzák: Je biologicky daný, že dvě třetiny lidí svobodu neunesou. Potřebujou autoritu
„Já si svobody nesmírně vážím. Ale chápu i ty, kdo si jí neváží nebo ji neunesou,“ uvažuje psychiatr. Proč podle něj mladí lidé necítí vděčnost za to, že mají svobodu?
„Spousta lidí si neuměla svobodu představit. A řada z nich si jí dodneška plete s takovou bezbřehou cochcárnou,“ uvažuje psychiatr Radkin Honzák v rozhovoru v Nedělním Kolotoči na Dvojce.
Čtěte také
Člověk je taky jen živočich
„Sociologové a filozofové zapomínají na to, že člověk je taky živočich. Sice speciální, ale má spoustu zákonitostí a pravidel jako ostatní zvířata. A my jsme zvířata sociální. A ta societa vyžaduje určitou strukturu,“ vysvětluje Honzák.
„A tak je podle mýho přímo biologicky daný, že dvě třetiny našich bližních neunesou tu svobodu a potřebujou autoritu jakéhokoli typu. Takže já si svobody nesmírně vážím. Ale chápu i ty, kdo si jí neváží nebo ji neunesou. A proto by elity měly vygenerovat autority o něco kvalitnější, než který máme v čele teď.“
Vděčnost poznáte, až něco ztratíte
Jak k oslavám třiceti let svobody podle něj přistupuje mladá generace? „Děti z psychofyziologického pohledu neznají slovo vděčnost. To, co dostávají, je pro ně automatická scéna. Vděčnost poznáte teprve, když něco ztratíte a získáte to znova.
„Dnešní mladý lidi prostě nemají tušení, co to byla výjezdní doložka nebo pozvánka do Bartolomějský.“ Podle Honzáka tak spousta lidí vůbec nedokáže ocenit, co svoboda přináší. „Starší ročníky zase byly rozdělený na první a druhou kategorii lidí. A tam je dosud plno těch, který želí, že té druhé kategorii nemůžou poroučet dál.“
Rozdělená společnost?
„Naše společnost nemohla být rozdělenější než v roce 1918, kdy se do jedný vesnice vrátili dva lidi, kteří po sobě stříleli z různých zákopů. Tam byla ta jednotící idea, kterou reprezentoval skutečně člověk, kterej byl mravní, integritou a silnou osobností, což byl tatíček Masaryk. A celá ta parta kolem něj.“
„My v podstatě potřebujeme něco podobnýho. Abychom měli určitou vizi a určitou cestu někam dál. A neskejsli jenom v tom konzumu a pod vlivem osobností, který mají méně kladných vlastností než těch záporných.“
Související
-
Radkin Honzák: Proč čím dál víc lidí nemá rádo Vánoce
„Všichni o Vánocích blbneme,“ upozorňuje psychiatr. Připomíná, že čas Vánoc byl vždy svázaný se stresem, dokonce s biologickými kořeny. A teď navíc se k němu přidal stres.
-
Honzákův recept na životní spokojenost: Dělat si radost a mít čisto v duši je to nejpodstatnější
Radost je cílová emoce, která by měla naším životem prostupovat, tvrdí známý psychiatr Radkin Honzák. Spousta lidí se ale dnes radovat moc neumí.
-
Pomoc máme v sobě zakódovanou, říká psychiatr Radkin Honzák
Psychiatr Radkin Honzák si starší věk užívá. Líbí se mu Werichova věta: Blbé není stáří, ale kecy těch druhých. Jak se dívá na soužití generací a na ochotu pomáhat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
