Rada pro tento den - 9.4.

Bígl chovaný jako společenský pes má sklony k obezitě – zvláště starší jedinci. Pro upřesnění - obezitou označujeme hmotnost o 15 % vyšší, než je standard. Ten je pro bígly udáván v rozmezí 10–18 kg, což však je jen orientační údaj. Důležitější je posouzení kondice psa: jeho žebra by měla být hmatná a nikde by se neměla kumulovat tuková tkáň. Nejsme–li si jisti, požádáme o radu veterináře. Obezitu provází řada potíží, například zhoršení bolestí v kloubech a svalech, zvýšené riziko cukrovky, onemocnění jater, oběhové zatížení a poruchy, kožní problémy atd. Pokud pes trpí obezitou, je konzultace s veterinářem nezbytná. Může vyloučit její případný patologický původ – např. hormonální onemocnění. Při hubnutí by pes měl mít nižší příjem energie, ale nikoliv nižší přísun důležitých látek jako jsou bílkoviny, karnitin, nenasycené mastné kyseliny, vitaminy a minerálie. Ideální je hubnutí s kvalitními veterinárními dietami. Dalším problémem bíglů jsou záchvaty epileptických křečí, během nichž pes zpravidla nevnímá okolí, může slinit, zvracet či nekontrolovaně kálet. Epileptické záchvaty mohou mít různou délku a četnost a způsobují je poruchy v určitém ložisku mozku. Existuje také nepravá epilepsie, jejíž záchvaty jsou způsobeny onemocněním srdce nebo jater. Obecně platí, že pokud u psa zaznamenáme podezřelý záchvat, měli bychom se pokusit dostat zvíře co nejrychleji k veterináři, který psa vyšetří a určí přesnou diagnózu a následnou léčbu. Bíglové rovněž často trpí četnými vrozenými nebo dědičnými onemocněními oka. Jde například o degeneraci a zákal rohovky, poruchu tvorby slz a následné vysychání rohovky, atrofii sítnice, hyperplazii. Přes vyjmenovaná příkoří jsou bíglové považování za relativně zdravé plemeno a mají řadu předností – mají například výborný čich a milou povahu. Je však třeba respektovat jejich lovecký původ a dopřát jim dostatek pohybu jako prevenci obezity.
Celý článek najdete v dubnovém čísle časopisu Receptář nebo na webových stránkách www.ireceptar.cz.