Rada pro tento den - 9. února

Mrkev je jedna z mála zelenin, která je výživnější, pokud je konzumována vařená. Silné buněčné stěny kořenů totiž neumožní lidskému organizmu využít ze syrové mrkve více než 25 % dostupného beta karotenu. Z uvařené mrkve servírované spolu s jídlem, které obsahuje tuk, je naše tělo schopno přeměnit až 50 % beta karotenu na vitamin A. Obsah antioxidantů v tepelně upravené mrkvi je navíc stabilizován a nedochází k jejich enzymatickému rozkladu.
Kromě toho nemusíme konzumovat pouze naši oranžovou mrkev, ale mrkve barevné, které obsahují další zdraví prospěšné látky. Například v Číně a v Japonsku jsou oblíbené mrkve žluté a červené a na Středním východě se běžně prodávají mrkve fialové. Většina pigmentů, které způsobují toto zbarvení, jsou antioxidanty stejně jako beta karoten a pomáhají kontrolovat a odstraňovat volné radikály z našeho organismu. Žluté mrkve obsahují xantofyly, barviva, která zlepšují funkci zraku a snižují riziko některých forem rakovinného bujení. Červené mrkve obsahují lycopen, které přispívá k prevenci srdečních chorob a některých zhoubných nádorů. Fialové mrkve vděčí za svou barvu anthokyanům, které brání zanášení cév a jsou tak výbornou prevencí infarktů.
A jak vypěstovat mrkve s pěknými rovnými kořeny i v těžších půdách s nepropustným podložím, které kořen mrkve deformuje? Připravíme jim záhon podobně, jako když kopčíme brambory. Hrůbky pro mrkev by ale měly být mírně širší (asi 50–60 cm), s rovnou horní částí. Do takto připraveného hrůbku vysejeme dvojřádek nebo trojřádek mrkve, ale až po 2-3 týdnech, kdy se půda slehne. Kořeny, které vyrostou na hrůbcích, budou hezčí a vyrovnanější a také mrkev snadněji sklidíme.

Další podrobnosti najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz