Rada pro tento den - 8.12.

Na tomto místě se kromě viditelné špíny vyskytují i škodlivé bakterie. Ovšem prolévat denně odpad a samotný klozet litry dezinfekce či různých chemikálií rozhodně není dobré již s ohledem na ekologii. Kromě toho lékaři upozorňují na to, že zcela sterilní prostředí neprospívá novorozencům, protože pokud nejsou vystaveni určitému množství bakterií a jiných nežádoucích mikroorganismů, nevytvoří si potřebnou imunitu. Dezinfikujeme tedy s mírou. Na odstraňování vodního kamene a rzi se používají přípravky obsahující kyseliny (základ tvoří kyselina mravenčí nebo citronová), na mastné nečistoty se doporučují zásadité čisticí prostředky na bázi tenzidů. V klozetové míse se však potkávají oba typy nečistot, vápenaté usazeniny i mastnota. V tom případě jsou nejvhodnější dezinfekční prostředky na chlorové bázi, které se někdy označují jako dva v jednom, protože účinkují proti mastnotě i vodnímu kameni. Oblíbené jsou také prostředky na bázi chlornanu sodného, na jejichž výrobu se používá běžná sůl. Tyto prostředky se po použití se rychle rozkládají zpět na vodu, kyslík a sůl. Ničí bakterie a zápach, odstraňují nečistoty a skvrny a také bělí (typickým představitelem je např. Domestos či Savo). Pokud je sanitární keramika hodně znečištěná, zejména vodním kamenem, je nutné zvolit zvlášť silné čisticí prostředky s vyšší koncentrací účinných látek. Ty jsou ovšem vhodné jen na výrazně znečištěnou keramiku, nesmí se dostat na baterie ani na většinu plastů! Klozet dokonce nemusíme ani pracně drhnout štětkou, na trhu jsou práškové prostředky, kdy doporučenou dávku vsypeme do toaletní mísy, kde prášek vytvoří bohatou pěnu, která toaletní mísu zbaví nečistot, vybělí, dezinfikuje a odstraní vodní kámen. A jak často čistit toaletu? Bohatě postačí jednou za 10 dní.