Rada pro tento den - 6.10.

Ježci přečkávají zimu v pravém zimním spánku, kdy jejich tělesná teplota poklesne na pouhých 5 °C a tělesné funkce se zcela zpomalí. Až do jara musejí vystačit se svými tukovými zásobami. Pokud se ježčata z druhého vrhu nestihnou do podzimu dostatečně vykrmit, zimu s velkou pravděpodobností nepřežijí. Těmto mláďatům můžeme zachránit život, když je vezmeme na zimu domů. Důležité je přitom poznat, že nalezené ježčí mládě pomoc opravdu potřebuje - aby mladý ježek přežil zimu, měl by dosáhnout váhy 650-700 g.

Ježek je chráněné zvíře, bodlinatého nalezence bychom tedy měli svěřit stanici pro hendikepované živočichy či některé pobočce Českého svazu ochránců přírody. Přesto je však mnohdy jednodušší zachránit ježka doma. Musíme však postupovat správně. Ježkovi připravíme místo na spaní, kde jej dostatečně vykrmíme a poté mu dopřejeme skutečný zimní spánek. Ježčí domek vysteleme senem, slámou či natrhaným papírem a zvířeti také zajistíme dostatečně velký výběh. Mláďata můžeme ubytovat společně, ale každé musí mít místo na spaní a svou misku na jídlo. Ježkům, vážícím pod 300 g, nejlépe vyhovují teploty 18-20 °C, větší již vyhledávají chlad - kolem 13-15 °C. Když se ježek dostatečně vykrmí, potřebuje teplotu kolem 5 °C a naprostý klid, aby mohl upadnout do skutečného zimního spánku. Pro jistotu mu pak ponecháme před domečkem vodu a kousek trvanlivé potravy. Ježek je především hmyzožravec, jeho přirozenou potravu mu ale dobře vynahradíme syrovým libovým hovězím či drůbežím masem. Doplnit ji můžeme vařenou rýží, ovesnými vločkami, vejcem, případně malým kouskem nenadýmavé zeleniny nebo ovoce. Vhodné jsou i kvalitní kočičí či psí granule a konzervy, ale nesmějí obsahovat rybí maso. Jídelníček můžeme bodlináčům zpestřit suchými granulemi či vařeným drůbežím krkem, což procvičí jejich žvýkací svaly a zuby. Ježek je tvor noční, krmíme ho proto večer (nejmenším ježčatům prostřeme i ráno). Ježkům nikdy nedáváme mléko! K dispozici stále musí mít pouze čerstvou vodu.