Rada pro tento den - 4.9.

V září bývá pod stromy hodně spadaného ovoce. Nenecháváme je dlouho ležet na zemi. Plody jsou většinou červivé a hrozí nebezpečí, že z nich vylezou larvy obaleče a zakuklí se v zemi. Proto spadané plody pravidelně sbíráme, nejlépe každý den. I napadené (nikoli nahnilé) plody se hodí pro zpracování na mošty, želé, šťávy a podobně.
Od roku 1984 je na našem trhu nabízena odrůda zimního květáku Arktur, která je jako jediná vhodná k přezimování. Sejeme ji na podzim, vzešlé rostliny přetrvají zimu a na jaře květák budeme sklízet. Semena vzcházejí 6 až 9 dní, dobře vyvinutá sadba nemá přerůstat a během října ji přesadíme do studeného pařeniště, kde přežije i teploty kolem -15 °C. Okna pařeniště uzavíráme teprve při silnějších mrazech kolem -20 °C. Jakmile to počasí dovolí, začneme sazenice větrat a otužovat. Na záhony je přesazujeme brzy na jaře, opět v závislosti na počasí.
Koncem září se vyplatí zajistit si potřebné chvojí na ochranu choulostivých rostlin. Jako nejlepší proti zimnímu slunci se ukazuje chvojí smrkové. Zakrýváme jím hlavně stálezelené rostliny nejen ve skalkách, ale také na suchých zídkách. Na podzim také můžeme provádět pozdní postřiky proti sazovitosti jablek. Sazovitost je povrchové houbové onemocnění, které se projevuje černým vybarvením slupky. Na postřik doporučuji použít přípravek Dithane 45 M na začátku září (samozřejmě s ohledem na ochrannou lhůtu). Kromě jmenovaných chorob má přípravek příznivý vliv i na potlačení skládkových chorob jablek.