Rada pro tento den - 4.3.
Z nového čísla časopisu Receptář, které vychází tento týden, jsme vybrali několik rad, jak pěstovat a uchovat bazalku.
Její pěstování není příliš složité, vždyť květináč s bazalkou mívaly za oknem již naše babičky - rostlinka jim sloužila nejen jako zdroj čerstvého aromatického koření do jídla, ale také současně odpuzovala hmyz. Bazalka ovšem není jen jedna. Bazalek je na trhu řada druhů, každý má jinou barvu, chuť i vůni. Rostliny pěstované v truhlících můžeme na podzim přenést na světlou chodbu nebo verandu. Do dalšího jara většinou nepřežijí, přesto takto sklizeň čerstvých listů o několik týdnů prodloužíme. U nás je bazalka letničkou pěstovanou ze semene. Vyséváme je v polovině dubna do skleníku nebo za okno a předpěstovanou sadbu vysazujeme ven v druhé polovině května. Bazalka je citlivá na mráz a vyžaduje teplou záhřevnou lokalitu. Nejcennější částí rostliny jsou mladé listy. V průběhu léta má ale bazalka tendenci tvořit květy. Zaštipujte proto pravidelně kvetoucí výhony (odstraňujte květy), podpoříte tím větvení i další růst.
V létě stačí několik keříků bazalky na záhonu nebo v truhlíku abychom měli dostatečný přísun čerstvých listů pro běžné použití. Ale jak to zařídit, abychom měli bazalku i v zimě? Většinu bylinek a rostlin používaných jako koření můžeme usušit. Typické aroma bazalky je ale tvořeno těkavými látkami, které sušením unikají a bazalka ztrácí svou typickou vůni. Uchovat bazalku pro použití v zimních měsících můžeme dvěma základními způsoby. Výhonky bazalky nebo čerstvé listy zamrazíme a skladujeme v mrazničce podobně jako listy petržele nebo kopru. Nebo můžeme listy naložit do olivového oleje podobně jako se v Itálii připravuje známé pesto.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.