Rada pro tento den - 3.11.
Dnes poradíme, jak připravit růže, jahodníky a hortenzie na zimu.
U růží je zejména důležité ochránit před vymrzáním výhony v místě očkování. U běžných záhonových, keřových či popínavých růží to lze zajistit kopčením, kdy spodní třetiny rostlin zahrneme zeminou. Předtím výhony růží částečně zkrátíme asi o třetinu, aby se nám mezi keři lépe pracovalo. Po přihrnutí zeminy je dobré růže ještě přikrýt chvojím. Pokud jde o růže na kmíncích, je ochrana složitější. Pokud jsou kmínky dostatečně pružné, ohneme je, připevníme k zemi například drátěnými oky a korunku zahrneme zeminou. Kmínek obalíme chvojím. Pokud se nedaří stromkové růže ohnout, obalíme korunku i kmínek chvojím, nebo celou rostlinu zakryjeme bílou netkanou textilií – oba způsoby můžeme i zkombinovat. Před mrazem růže dobře ochrání i obal z papíru.
U jahodníků odstříhneme od matečních rostlin všechny výhony a krčky rostlin přihrneme zeminou. Je dobré rostliny ještě zakrýt chvojím nebo celý záhon překrýt netkanou bílou textilií. Převislé jahody je nutné na podzim přesadit ze závěsných květináčů na záhony a ošetřit je stejně jako jahody klasické. Zjara zakrytí odstraníme a když trsy začínají obrůstat, rozdělíme je na více dílů a zasadíme je do květináčů do nové čerstvé zeminy.
Neopadavé, takzvaně pokojové hortenzie musíme samozřejmě na zimu přestěhovat do bezmrazé místnosti. Pokud jde o venkovní hortenzie, proti mrazu je musíme zakrýt listím poměrně vysoko nad zem. Když bude násyp vysoký kolem 40 cm, lze celkem s jistotou počítat s tím, že zůstane živá část výhonů do výše alespoň 30 cm. Nestačí ovšem listí jen nahrnout okolo keře, ale keř listím celý prosypat. Nejlepší je listí bukové, které nesaje tolik vlhkosti a tudíž nehnije. Keře hortenzií svrchu ještě pokryjeme chvojím. Ze zimního kabátku hortenzie rozbalíme podle počasí zhruba od poloviny do konce března. Nejdéle v květnu by pak měly hortenzie znovu obrazit.
Další tipy najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.