Rada pro tento den - 30.7.

Občas se stává, že nám větve stromu na zahradě začnou přerůstat přes plot k sousedovi a my v rámci udržení dobrých sousedských vztahů uvažujeme tyto větve umravnit a příslušně odříznout. Pokud jde o ořešáky, mohou se prořezávat jen ve vrcholném létě, nejlépe v červenci a v srpnu. V dřívějším období totiž ve stromech intenzivně proudí míza, a pokud bychom větev odřízli, řez by intenzivně ronil mízu a strom by byl velmi oslabován. Kromě toho na ronícím řezu odumírá dřevo, které je branou pro choroby a strom pak s největší pravděpodobností předčasně zahyne. Určitě stojí zato se se sousedem domluvit a podělit se s ním o úrodu. Pokud s ním ale není řeč, pak větev odřízneme v červenci či v srpnu co nejblíže kmene přičemž řez vedeme souběžně s kmenem. Řeznou ránu pak ošetříme buď štěpařským voskem nebo prostředkem Kambilan či latexovým nátěrem obsahujícím fungicidy. Já osobně řezné rány na ovocných stromech zatírám disperzní, ve vodě rozpustnou latexovou barvou Balakryl - přitom dávám přednost červeno-hnědému barevnému odstínu palisandrového dřeva, radí doktor Peleška. Takzvaná kamčatská borůvka, správně zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica), je u nás poměrně novou rostlinou. Pochází z východní Asie, a její plody jsou podobné oválným borůvkám, mají délku do dvou centimetrů a tmavomodrou barvu s ojíněným povrchem podobně jako naše borůvky. Chuť mají jemně nasládlou. Rostlina nevyžaduje zvláštní podmínky a její velkou výhodou je, že plody lze sklízet již v posledním týdnu května a počátkem června. Stávají se proto kořistí kosů, kteří dokáží většinu úrody sklidit dříve než pěstitel. Jednou z možností, jak před ptáky úrodu ochránit, je zakrýt keře s nasazenými plody například netkanou bílou textilií.