Rada pro tento den - 30. srpna
Jak to udělat, aby nátěr ochránil povrch dřeva a dával mu pěkný vzhled co nejdéle? Poradí Dvojka ČRo.
Tak především: Povrch by měl být před natíráním očištěný a zbroušený dohladka. Veledůležitý je pak penetrační nátěr!
Nejlépe speciálním penetračním napouštědlem na dřevo s fungicidními složkami. Díky penetraci je dřevo chráněno před plísněmi, hnilobou, houbami či dřevokazným hmyzem a vrchní nátěr lépe přilne k povrchu.
Na takto připravený základ nanášíme vrchní nátěrovou hmotu – univerzální či speciální. Do interiéru zpravidla stačí jedna vrstva, ven se doporučují dvě.
Použít můžeme buď krycí email, nebo univerzální laky jak v lesklém či matném povrchu, případně s označením satin pro pololesklé provedení. A také oblíbené lazurovací laky, které plní přání mnoha uživatelů, totiž, aby pod nátěrem zůstala zřejmá struktura dřeva.
Lazury lze koupit syntetické i vodouředitelné. Navíc si můžeme vybírat mezi takzvanými tenkovrstvými a silnovrstvými lazurami – tenkovrstvá lazura je řidší.
Podobně jako napouštědlo se do dřeva tenkovrstvá lazura vsákne a ochrání je. Silnovrstvá lazura zase vytvoří na povrchu silnější vrstvu ochranného filmu, který zvyšuje životnost celého nátěru i dřeva. S tenkovrstvou lazurou ovšem téhož efektu dosáhneme několika nátěry po sobě. Proto jsou tenkovrstvé lazury tak vhodné k dekoračním vrchním nátěrům. Zvýrazňují kresbu dřeva a zvyšují jeho odolnost proti vodě a povětrnostním vlivům včetně UV záření.
Interval mezi nanášením je 6 hodin u vodouředitelných laků a až 24 hodin u syntetických lazur. Lazuru během aplikace opakovaně promícháváme.
Lazurovací laky koupíme bezbarvé nebo pigmentované v různých odstínech dřeva – od borovice, přes palisandr, kaštan, dub až třeba po ořech. Přitom platí, že čím je lak tmavší, tím více obsahuje pigmentu, který chrání dřevo před povětrnostními vlivy a slunečními paprsky. Tmavší lazury tedy chrání dřevo déle než světlejší.
Další tipy na výlety za řemesly a technickými památkami najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.