Rada pro tento den - 3. ledna

Nepříjemnosti při ní způsobují agresivní kyselé žaludeční šťávy, které se dostávají do jícnu - a ten není na tuto agresivní kyselost připravený. Lékaři tomuto úniku trávicích šťáv ze žaludku do jícnu říkají reflux. Potíže lze celkem účinně napravit požitím léku, který snižuje kyselost žaludečních šťáv. Pokud se však k refluxu přidávají některé další varovné příznaky - například pálení žáhy nás trápí déle než 6 týdnů, léky, které jsme si naordinovali, nezabírají, případně chronický reflux provází hubnutí, sousta při polykání váznou v jícnu či při polykání cítíme bolest, je třeba navštívit lékaře. Léky snižující při pálení žáhy kyselost žaludečních šťáv se nazývají antacida a obecně se považují za dobře snášený a bezpečný lék. Jejich nevýhodou je, že mohou snížit aktivitu důležitého trávicího enzymu pepsinu a snižují vstřebávání jiných léčiv. Proto je nutné antacida brát s odstupem zhruba 1,5 hodiny! Rozdělují se do dvou hlavních skupin: Systémová antacida jsou látky, které se vstřebávají. Je to například klasická jedlá soda, tedy hydrogenuhličitan sodný, který působí rychle, ale při dlouhodobém užívaní vysokých dávek se mohou vyskytnout vedlejší účinky jako například rozšíření žaludeční stěny oxidem uhličitým, který se uvolňuje při reakci s kyselými žaludečnímu šťávami. Dále se se z jedlé sody uvolňuje sodík, který může způsobit zvýšení krevního tlaku a zadržení vody v těle. Ke vstřebatelným antacidům dále patří uhličitan vápenatý, který je například obsažen v prostředku Rennie.
Nesystémová, tedy nevstřebatelná antacida, pak pomáhají tím, že vytvářejí na sliznici ochranný povlak. Jde například o prostředek Maalox obsahující soli hořčíku či prostředek Talcid, obsahující soli hliníku. Prostředek Gaviscon pak obsahuje kyselinu alginovou, která vytváří na povrchu žaludku a v dolní části jícnu ochranný gel.

Další podrobnosti o pálení žáhy najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz