Rada pro tento den - 29.7.

Původní nátěr lze odstranit nejen horkovzdušnou pistolí, ale i chemicky pastou či tekutým odstraňovačem barev. Hmotu rozetřeme po ploše a necháme ji působit. Když barva změkne a začne se odlupovat, seškrábeme ji. Odstraňovače barev obsahují žíravinu, proto pak musíme dveře očistit a speciálním přípravkem zneutralizovat. Někdy musíme celý postup opakovat i několikrát po sobě. Horkovzdušná pistole se tedy jeví jako lepší řešení.

Když okna nebo dveře zbavíme starého nátěru, nasadíme je do rámu nebo do zárubní a zkusíme, jakou mají vůli a zda někde nedrhnou. Dostatečná vůle je důležitá, nová vrstva barvy totiž nesmí při zavírání nikde překážet. Abychom při natírání oken s malými, stejně velkými okenními tabulemi nemuseli každou tabulku zalepovat, připravíme si šablonu z tvrdého kartonu, kterou pak budeme jen přenášet. Musíme však doprostřed šablony připevnit jakési poutko, abychom ji mohli lehce zvedat, a než ji položíme do dalšího pole, zespodu ji důkladně otřeme (lze to řešit i tak, že okraje vždy přelepíme novou lepicí páskou). Na dveřích tvořených velkou plochou bez záhybů a ozdob by byla vidět každá chyba, hlavně přechody postupně schnoucích tahů štětcem, proto pracujeme rychle a snažíme se vytvořit souvislý film čerstvé barvy. Můžeme také použít speciální váleček, který netvoří šmouhy, a okraje dotáhnout štětcem.

U kazetových dveří profesionálové natírají nejdříve výplně a potom rám; má to logiku, protože se mohou o rám opřít a neumažou se. Na kvalitu nátěru to ale vliv nemá. Při natírání je lepší si dobře rozmíchanou barvu odlít do menší nádoby. Zmenšíme tak škody, pokud bychom eventuelně nádobu převrhli, nebo zabráníme znečištění velkého množství barvy špínou, kterou na sebe občas štětec může nabrat.