Rada pro tento den - 28.7.

28. červenec 2008
Rada pro tento den

Z červencového čísla časopisu Receptář jsme vybrali rady, jak na balkoně či na terase pěstovat trpaslíky - přesněji řečeno trpasličí odrůdy okrasných broskvoní.

Trpasličí broskvoně je nejlepší sázet do malých plastových kontejnerů, které jsou lehké a rostliny v nich můžeme snadno přemisťovat. Volíme vždy nádoby se svislými nebo nahoru se rozšiřujícími stěnami. Pokud chceme stromky pěstovat v ozdobných glazurovaných nádobách, musejí mít větší odtokový otvor. Použít můžeme i květináče hliněné, kameninové či dřevěné. Předpokladem úspěšného pěstování broskvoní v nádobách je dobrá zemina. Nejvhodnější je směs dobrého rozleželého kompostu s přídavkem rašelinového substrátu a písku, což stromku poskytuje dostatečný příjem vody a živin. Pokud broskvoně pěstujeme v nádobách, nevyhneme se přihnojování. Je dobré přihnojovat několikrát během celé vegetace v malých dávkách. Volíme například Cererit nebo Vegaflor, nejlepší, ale také nejdražší, jsou hnojiva, z nichž se živiny uvolňují postupně po dobu až šesti měsíců (například Osmocote).

Hnojíme v období přechodu z vegetačního klidu do aktivního růstu (březen až duben) a podruhé v červnu. Během vegetačního období je důležitá zálivka. Nejvhodnější je zalévat ráno (v horkých letních dnech i večer), zemina nikdy nesmí zaschnout natolik, aby rostlina měla zavadlé listy. Trpasličí broskvoně přesazujeme každý druhý, maximálně třetí rok, jakmile vlasové kořínky prorostou ke stěně nádoby a vytvoří na obvodu kořenového balu hustou kořenovou plst. Nová nádoba musí být nejméně o pět centimetrů větší, aby měly kořínky dostatek prostoru, vzduchu i živin. Nejvhodnější pro přesazování je časné jaro, těsně před rašením. Počáteční velikost nádoby by měla mít objem 10-12 litrů (to znamená průměr kolem 30 cm).

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.