Rada pro tento den - 27.7.

27. červenec 2009

Z červencového čísla časopisu Receptář jsme vybrali rady, jak pěstovat rostliny okrasné svými zajímavě zbarvenými a vzorovanými listy.

Přestože tyto listem okrasné rostliny mají různé názvy - hosta, bohyška či funkie, jde o příbuzné druhy, které pocházejí z jihovýchodní Asie. Známo je jich kolem čtyřiceti základních druhů, ovšem kromě nich mají hosty, bohyšky či funkie nepřeberné množství kultivarů. Liší se především velikostí - nejmenší rostliny dosahují výšky okolo 10 cm a největší druhy i okolo 60 cm. Také tvar listu je velmi variabilní - listy, které vyrůstají z přízemní růžice, jsou řapíkaté, vejčitě kopinaté s nápadnou žilnatinou, mohou ale být i velmi úzké či téměř kulaté. Nejpozoruhodnější je ale jejich zbarvení. Základní barvou je sytě zelená. Kromě toho můžeme vídat i bohyšky, které jsou téměř zlaté, šedé či šedostříbrné. Vedle celoplošné barvy je velmi časté i panašování - hosty mohou mít zelený střed s bílým okrajem, zelený střed se žlutým okrajem nebo obráceně. Z host tak lze sestavit skutečně pozoruhodný záhon. Některé druhy kromě toho také hezky kvetou. Květní stvoly se objevují v období května až září a to nejčastěji v barvě fialové, lila a bílé. Jednotlivé zvonkovité květy jsou uspořádány v hroznu. Hosty, bohyšk či funkie vyžadují polostín, plný sluneční úpal jim nesvědčí, protože snadno popálí velké listy. Rostlina sice může ještě několik let vydržet, ale rozhodně nebude hezky vypadat. Ze všech druhů asi nejvíce snáší slunce Hosta tardiflora. Pro rostliny je téměř ideální tzv. toulavý stín pod korunami vyšších stromů. Funkie také mají rády dobře zavlažené půdy, ovšem pokud jsou na polostinném stanovišti, nějaký čas se dokáží vyrovnat i se suchem. Na půdu nemají žádné zvláštní nároky, pouze se raději vyhneme vyloženě písčitým, výsušným a vápenitým půdám. Hosty jsou také mrazuvzdorné a ochrana proti mrazům je zbytečná, pro klid duše ale můžeme záhon na zimu přikrýt vrstvou listí. V domácích podmínkách je nejlepší množit rostliny dělením na podzim nebo brzy z jara. Pokud bychom chtěli trs rozdělit později, silně bychom poškodili listy.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.