Rada pro tento den - 27.7.

Přestože tyto listem okrasné rostliny mají různé názvy - hosta, bohyška či funkie, jde o příbuzné druhy, které pocházejí z jihovýchodní Asie. Známo je jich kolem čtyřiceti základních druhů, ovšem kromě nich mají hosty, bohyšky či funkie nepřeberné množství kultivarů. Liší se především velikostí - nejmenší rostliny dosahují výšky okolo 10 cm a největší druhy i okolo 60 cm. Také tvar listu je velmi variabilní - listy, které vyrůstají z přízemní růžice, jsou řapíkaté, vejčitě kopinaté s nápadnou žilnatinou, mohou ale být i velmi úzké či téměř kulaté. Nejpozoruhodnější je ale jejich zbarvení. Základní barvou je sytě zelená. Kromě toho můžeme vídat i bohyšky, které jsou téměř zlaté, šedé či šedostříbrné. Vedle celoplošné barvy je velmi časté i panašování - hosty mohou mít zelený střed s bílým okrajem, zelený střed se žlutým okrajem nebo obráceně. Z host tak lze sestavit skutečně pozoruhodný záhon. Některé druhy kromě toho také hezky kvetou. Květní stvoly se objevují v období května až září a to nejčastěji v barvě fialové, lila a bílé. Jednotlivé zvonkovité květy jsou uspořádány v hroznu. Hosty, bohyšk či funkie vyžadují polostín, plný sluneční úpal jim nesvědčí, protože snadno popálí velké listy. Rostlina sice může ještě několik let vydržet, ale rozhodně nebude hezky vypadat. Ze všech druhů asi nejvíce snáší slunce Hosta tardiflora. Pro rostliny je téměř ideální tzv. toulavý stín pod korunami vyšších stromů. Funkie také mají rády dobře zavlažené půdy, ovšem pokud jsou na polostinném stanovišti, nějaký čas se dokáží vyrovnat i se suchem. Na půdu nemají žádné zvláštní nároky, pouze se raději vyhneme vyloženě písčitým, výsušným a vápenitým půdám. Hosty jsou také mrazuvzdorné a ochrana proti mrazům je zbytečná, pro klid duše ale můžeme záhon na zimu přikrýt vrstvou listí. V domácích podmínkách je nejlepší množit rostliny dělením na podzim nebo brzy z jara. Pokud bychom chtěli trs rozdělit později, silně bychom poškodili listy.