Rada pro tento den - 26.11.

Hlavním problémem při opakovaném pěstování jakékoliv kultury na jednom místě je únava půdy. Rostlina z ní vyčerpá pro ní potřebné živiny, zatíží ji svými zplodinami a rovněž naruší rovnováhu půdní mikroflory. Rajčata pak mají nižší výnosy a jsou méně odolná proti chorobám a škůdcům. Proto částečně nebo úplně vyměníme zeminu, úbytek humusu doplníme přihnojením dostatečným množstvím chlévského hnoje či vyzrálého kompostu. Rajčata můžeme také zasadit do větších nádob (vědra, igelitové pytle), ve kterých každý rok zeminu vyměníme. Nebo je můžeme pěstovat v živných roztocích - tedy hydroponicky nebo v samozavlažovacích truhlících. Pokud máme na zahradě dostatek místa, fóliovník můžeme po dvou letech posunout.

Proti chorobám a škůdcům činíme preventivní opatření: Rajčata zaléváme jen ke kořenům, ne na list, zpravidla ráno (zabráníme rozvoji plísně bramborové), fóliovník dostatečně větráme, aby se nepřehříval a snížila se vlhkost vzduchu, rostliny podle potřeby stíníme. Rostliny včas stříkáme proti mšicím a molicím. Přípravky střídáme a důsledně dodržujeme ochranné lhůty. V odborných prodejnách jsou k dostání i bio přípravky, které nejsou jedovaté. Po sklizni fóliovník na podzim uklidíme a vydezinfikujeme například sirnými knoty.

Rostliny můžeme chránit i nasazením přirozených nepřátel škůdců rostlin. Tato biologická ochrana je při správném užití velice bezpečná a účinná (viz www.biocont.cz). Sledujeme počasí a pokud je delší dobu deštivé (vlhko a méně slunečního svitu) provedeme prevntivní postřik proti plísni bramborové prostředky jako například Novozir MN 80, Acrobat MZ, Kuprikol 50 a další. Staré napadené listy samozřejmě odstraňujeme.