Rada pro tento den - 26.1.

Logo|foto:Český rozhlas

Leden je ideální období pro naplánování osevního postupu. Pokud pěstujeme několik let po sobě na záhonu stejnou plodinu, výnosy trvale klesají, protože živiny jsou jednostranně vyčerpávány a půda je unavená. Opakované pěstování stejného druhu vede i k množení chorob a škůdců. Únavě půdy i vyššímu výskytu chorob a škůdců tedy můžeme zabránit, pokud v jednotlivých letech dodržíme určitý sled plodin. Než tedy začneme s jarním setím a výsadbou, včas si alespoň na papíru rozvrhneme osevní plán, abychom plodiny na jednotlivých záhonech vhodně vystřídali. V zimním období dáváme pozor, abychom nepřelévali pokojové rostliny. Především rostliny, které jsme umístili v chladné místnosti, stačí zalít jen jednou za měsíc. Přemokřeným rostlinám hnědnou a opadávají listy, na jejich listech se tvoří skvrny nebo listy od okrajů zasychají. U lískových keřů během ledna odstraníme loňské mladé výhony vyrůstající ze země. Jinak by byl keř příliš hustý, a plodily by pouze jeho okrajové větve. Ponecháme jen několik větví, které nahradí staré a usychající větve. Jde vlastně o pozvolné zmlazování, které je vhodné i u keřových bobulovin jako je například angrešt či rybíz. Přitom je velmi důležité větve řezat těsně u země. Živé ploty z listnatých dřevin, které jsou ve spodní části vyholené, oživíme pouze radikálním řezem. Zmlazovací řez musí jít hluboko do starého dřeva, aby mohla spící očka ve spodních částech obrazit. Hloubka řezu závisí na výšce plotu a druhu dřeviny. Aby nám plot opravdu dobře obrostl, musíme odstranit celé horní dvě třetiny. Například plot vysoký 120 cm seřízneme na výšku 40 cm. Všechny postranní výhony pak zkrátíme na jeden až dva pupeny.