Rada pro tento den - 25. února
Dnes se dozvíme proč citron, med či teplo léčí virózy.
Jeden z lidových receptů proti nachlazení radí vypít velkého panáka neslazené citronové šťávy, dát si pětiminutovou koupel ve vaně s horkou vodou, obléknout na nohy teplé ponožky a jít se vyležet do postele. Funguje to?
Doktor Otakar Buda vysvětluje, v čem spočívají účinky:
Blahodárné působení citronové šťávy se připisuje jednak velkému obsahu vitaminu C, jednak kyselosti, která krk dezinfikuje. Mikroorganismy jsou skutečně citlivé na ledacos, mimo jiné na změnu pH prostředí. V kyselém se jim nedaří.
V ústech a v nosohltanu se při viróze může rozvinout tzv. superinfekce na sliznicích napadených viry se uchytí bakterie: Vodnatá rýma zhoustne a zezelená, v krku se dělá hnisavý povlak, páchne z úst. To způsobují bakterie a ty může citrónová šťáva likvidovat. Je-li však virová nákaza organizmu nezvratná, samotným citronem již mnoho neuhrajeme.
A proč je podobně účinný i med? Také med váže vlhkost a tvoří kyselinu. Vedle účinku přírodních antimikrobiálních látek příznivě působí na zanícené sliznice i tím, že zmenšuje otok. Med coby hypertonický (nasycenější) roztok cukru dokáže vázat tekutiny z okolí. Doslova vytáhne vodu z prosáklých patrových oblouků a hlasivek.
Cukry obsažené v medu se na sliznicích navíc štěpí na kyselinu mléčnou, a tak sliznici značně okyselují podobně jako citron.
Mikrobům nesvědčí ani teplo– vždyť i horečka, jak známo, je vlastně přirozenou obrannou reakcí lidského těla. Nedostaví-li se, horká koupel ji může zastoupit a navodit potnou kúru: V teplé vodě se rozšíří kapiláry v kůži a urychlí se pocení – zvláště pokud si vezmeme na pomoc paralen nebo acylpyrin a dostatek nápojů.
Další podrobnosti najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.