Rada pro tento den - 25. července

25. červenec 2011
Rada pro tento den

Dnes poradíme, ja pěstovvat nádherné, velké, vonící bílé kaly čili kornoutice.

Nádherné, velké, vonící bílé kaly čili kornoutice bývaly ozdobou každé svatební kytice. Její nápadné „květy“ jsou ve skutečnosti toulce listového původu a v nich se choulí palice mnoha drobných kvítků.
Po dlouhá desetiletí se kaly pěstovaly i jako pokojové rostliny. V moderních bytech se suchým vzduchem se však nejčastěji pěstovanému druhu Zantedeschia aethiopica příliš nedařilo. Chceme-li, aby kaly v bytě prospívaly, musíme jim nabídnout vhodné podmínky.
Různé druhy kal se liší nejen zbarvením květů, ale také životním cyklem podle toho, zda mají vegetační období v zimě a dobu odpočinku v létě a naopak.
Do první skupiny patří zmiňovaná klasická bílá kala Zantedeschia aethiopica a její odrůdy. Poměrně robustní rostlina (listy i s řapíky jsou dlouhé i více než 100 cm) s nádherně vonícími, 10–20 cm velkými toulci pochází z bažinaté oblasti jižní Afriky, kde se pravidelně střídají období dešťů připadající na náš podzim a zimu a období sucha (naše jaro a léto). Proto je obdobím jejího růstu a kvetení v českých podmínkách zima, na léto rostlina zatahuje a přežívají podzemní dužnaté oddenky.
Nejlepší podmínky pro růst a bohatou násadu květů tedy tomuto druhu připravíme, pokud ho od podzimu do jara pěstujeme ve skleníku nebo na velmi světlém místě v bytě, kde se teploty pohybují kolem 15–18 °C.
Kaly mohou růst i při teplotách kolem 6 °C, ale vývoj květů je pak dosti opožděn, nebo zcela zastaven.
Mladým, ještě nekvětuschopným rostlinkám prospívají teploty okolo 18–20 °C, při nichž rychleji narůstají.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na webových stránkách našeho mediálního partnera ireceptar.cz.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.