Rada pro tento den - 23.7.
Z červencového čísla časopisu Receptář jsme vybrali rady, jak si poradit s plísní okurkovou.
Obávaná choroba plíseň okurková (Pseudoperonospora cubensis) v Evropě napadá všechny botanické druhy rodu okurka (Cucumis), tedy okurky i meloun cukrový. Je ale zajímavé, že v Severní a Střední Americe i v jižní Africe dokáže likvidovat i porosty čeledi tykvovitých (Cucurbita a Citrullus). Přezimování patogenu sice zatím nebylo v našich podmínkách prokázáno, ale výtrusy plísně okurkové se do střední Evropy každoročně šíří vzdušnými proudy z oblastí, kde se hostitelské rostliny pěstují celoročně, tedy z jihovýchodní Evropy a z Blízkého východu. U rostlin se choroba rozvine při vhodných klimatických podmínkách, to znamená, když se na povrchu rostlin delší dobu drží voda - ať již dešťové kapky nebo rosa. Aby, výtrusů plísně vyklíčily, je třeba, aby na povrchu rostlin byla 100% vlhkost po dobu minimálně šesti hodin. Silnější je výskyt v případě, když teploty přes den vystoupí nad 20 °C a v noci se drží kolem 15 °C.
Hlavním preventivním opatřením je, že rostliny zaléváme jen ke kořenům a vodou neskrápíme listové plochy. Dlouhodobějšímu ovlhčení zamezíme jednoduchou stříškou postavenou nad porostem okurek. Okurky také vysazujeme zásadně na otevřeném, dlouhodobě osluněném prostranství, kde přirozeně proudí vzduch, aby zde rostliny po dešti rychle osychaly. Naprosto ideální je vysazovat okurky do černé netkané textilie, která vytváří rostlinám suchý podklad. Rostliny zároveň vyvádíme vzhůru na síť. Vždy, když nastanou vhodné podmínky pro vznik choroby, okurky preventivně chráníme chemickými přípravky. Použít lze například fungicidy Akrobat MZ, Ridomil Gold PlusWP, Ortiva a řadu dalších. Včasná prevence je velmi důležitá - pokud už se choroba v porostu začne rychle šířit, jakýkoliv zásah není příliš účinný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.