Rada pro tento den - 22.4.
Z dubnového čísla časopisu Receptář jsme vybrali rady, jaké okapy zvolit na střechu nového rodinného domku či rekonstruované střechy chalupy.
Náklady na pořízení okapů jsou sice mnohem nižší než u samotné střechy, to ale neznamená, že lze jejich výběr podcenit. Mezi nejpoužívanější patří okapy z pozinkovaného ocelového plechu. Běžný metr pořídíme zhruba za 55 korun. Jejich nevýhodou je, že velice rychle oxidují, šednou a mohou zreznout. Proto je nutné počítat s náklady na ochranné nátěry syntetickými nebo vodou ředitelnými barvami. Takto udržované okapy pak vydrží 15 až 25 let. O stupeň výš je možné zařadit okapy z titanzinkového plechu, které nevyžadují ochranné nátěry a přitom vydrží 50 až 70 let. Cena za běžný metr titanozinkových okapů se pohybuje okolo 130 Kč. Velmi podobné vlastnosti mají ocelové okapy s plastovou ochrannou vrstvou. Jejich životnost se pohybuje mezi 40 až 50 lety a cena běžného metru se pohybuje kolem 180 korun. Měděné okapy kromě dlouhé životnosti lákají i estetickým vzhledem. Po několika letech zoxidují, získají zajímavou zelenou barvu a na domě tak vytvoří zajímavý estetický prvek. Životnost měděných okapů se pohybuje v rozmezí 50 až 100 let, kdy cena běžného metru horizontálního okapu přesahuje částku 210 korun. Dlouhou životnost těchto okapů však mohou podstatně zkrátit zloději barevných kovů. Plastové okapy představují nejmladší generaci okapových systémů. Jejich předností je především bohatá barevná škála, v níž se vyrábějí, samočisticí povrch, prakticky žádná údržba a téměř neomezená životnost. Příznivá je i cena - běžný metr plastového horizontálního okapu vyjde přibližně na 115 Kč. Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v březnovém časopisu Receptář nebo na našich webových stránkách praha.rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.