Rada pro tento den - 19.10.

Koloběh živin v přírodě je dokonalý. Na zahradě je třeba mu pomoci a živiny odebrané pěstováním rostlin do půdy vracet. Dusík, fosfor, draslík, známá trojice NPK tvoří základ výživy rostlin. Dusík podporuje růst zelené hmoty, fosfor je nezbytný pro kořeny, násadu květů i celkové zdraví rostliny, draslík podporuje kvetení i zrání plodů a zvyšuje odolnost rostlin proti škůdcům. Bez těchto prvků se rostlina rozhodně neobejde, potřebuje však i stopové prvky, svou roli hrají rozmanité kyseliny, enzymy a další látky.

Minerální hnojiva jsou obvykle levnější a účinkují rychle, rostlinám dodají všechny potřebné prvky, ale zároveň mohou zatěžovat půdu.

Organická hnojiva jsou naopak vynálezem samotné přírody a koloběh živin udržovaný s jejich pomocí je proto přirozenější. Organická hnojiva se také prodávají, a to ve fermentovaném a sušeném stavu. Ovšem vlastní příprava ve formě kompostu je levnější, vlastně zadarmo, protože stačí jen trocha fyzické práce při manipulaci se zeleným odpadem. Kdo má prostor pro více kompostovacích míst, ušetří i provzdušňování či přehazování kompostu. Významně ho utvářejí žížaly. Do dobře fungujícího kompostu se nastěhují samy. Na zahradě, případně i v bedničce na balkoně lze chovat i výkonné kalifornské žížaly.

Hnůj či slepičince mají vysoký obsah dusíku, a tak je třeba ho k okrasným a ovocným rostlinám i plodové zelenině dávkovat opatrně. Lepší je hnůj zkompostovat, nechat na vzduchu zetlít a teprve poté zapravit do půdy, a to nejlépe na podzim. Koňský hnůj se nejrychleji rozkládá. Slepičince necháme zkvasit podobně jako rostlinné výluhy, aby koncentrované hnojivo rostliny nespálilo.

Další podrobnosti o podzimních hnojivech najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz