Rada pro tento den - 17.6.

Pokud se růžím nechceme tolik věnovat, vybereme si odolné růže, například keřové. Velké keře sadových růží také často vypadají mnohem lépe než pracně udržované záhony. A růže mohou dokonce být i rostlinami užitkovými. Druhů a odrůd růží je nepřeberné množství. Pokud vyžadujeme spíše odolné a nenáročné rostliny, než růže s šlechtěnými květy, vybíráme původní, botanické druhy růží, ze kterých byly nové odrůdy vyšlechtěny (například růži alpskou, galskou). Jsou mrazuvzdorné a odolné vůči chorobám. Houževnaté bývají i růže historické, které se podobně jako růže plané hodí do venkovských zahrad víc než náročné čajohybridy. K chorobám bývají v našich podmínkách náchylnější krásné růže anglické. Pěstovat je lze úspěšně, ale vyžadují péči a mezi jejich odrůdami jsou velké rozdíly v odolnosti. U každého druhu i odrůdy však budou stále existovat různě vitální sazenice. Pokud chceme pěstovat opravdu jen odolné růže, můžeme je proto podrobit nemilosrdné zkoušce. Na podzim zasazené růže během prvního léta zalijeme pouze jednou na jaře a dále naprosto výjimečně, jen v případě extrémního sucha. Růže, které tuto drsnou kúru přežijí, jsou ty nejsilnější a v budoucnu budou vyžadovat minimální péči. Nejvděčněji a asi i nejromantičtěji působí plazivé druhy růží, které se pnou po konstrukci u zdi, po loubí či pergole. I mezi nimi vybíráme odolné odrůdy, zvláště pokud budou vystaveny větru. Velmi oblíbená je například plnokvětá, bohatě kvetoucí a bujně rostoucí růže Rosarium Uetersen. Vyhovuje jí spíše vlhčí půda a dobře snáší i polostín.