Rada pro tento den - 17.2.

17. únor 2009
Rada pro tento den

Z únorového čísla časopisu Receptář jsme vybrali několik užitečných rad čtenářů.

Jak opravit proutěnou klepačku na koberce, radí Jaroslava Štanglová z Prahy.
Pokud používáme při domácím úklidu proutěnou klepačku, obvykle se nám po nějaké době rozplétá spodní část, za kterou klepačku držíme. Pokusy rozpletenou rukojeť znovu zaplést, či jinak opravit obvykle nebývají příliš úspěšné a trvalé. Paní Štanglová problém nakonec trvale vyřešila tak, že na spodek rukojeti navlékla kus zahradní hadice o průměru 3/4 palce. Takto opravená klepačka slouží k plné spokojenosti již druhý rok.
Jak z půdních trámů odstranit houbu radí Miluška Vrkoslavová z Raspenavy.
Pokud nám rostou na půdě na trámech houby, do střechy nejspíš zatéká. Nám vyrostla houba v dřevěném bednění stropu u rozestavěné stavby. Když jsme dům zastřešili, houbu jsme zlikvidovali dvojitým postřikem neředěným chlornanem sodným.
Co s plchy, radí Alfons Rozkopal z Osvětiman. Píše, že si předloni na chatě nechali udělat novou střechu a přestože na první pohled nebyly vidět žádné otvory, za měsíc měli plchy i na půdě. Tato zvířata se páří v červnu a v květnu a samice jsou březí 23-25 dnů. Mláďata se osamostatní asi za dva měsíce a rodinka zůstává pohromadě až do podzimu. Zbavit se jich má jeden háček: plši totiž patří mezi vzácné a ohrožené druhy a nesmí se tedy hubit. Jedinou obranou je zamezit jim přístup do domu. Pan Rozkopal si tedy dal práci a vyhledal, kudy plši chodí do chaty. Plši jsou noční tvorové, proto pan Rozkopal počkal, až zvířata vylezou - obvykle mezi 21. až 22. hodinou, a pak dutiny utěsnil, aby se nemohli do chaty vrátit.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.