Rada pro tento den - 1.7.
Z nového čísla časopisu Receptář, které vychází tento týden, jsme vybrali aktuální rady Ludmily Duškové pro zahrádkáře.
Pokud je červenec chladnější a vlhčí, vadí to mnoha suchomilným cibulovinám, které pak snadno vyhnívají. Proto je raději vyndáme ze země, nebo je přikryjeme pařeništním oknem, sklem či fólií tak, aby krycí materiály neležely přímo na zemi a povrch půdy mohl dobře vysychat. Toto nebezpečí hrozí většině druhů botanických narcisů, kosatci síťkovanému a jeho kultivarům, kosatcům ze skupiny Juno a podobným druhům. V červenci se dobře množí jehličnany. Výborně se daří zakořenit například tisy, zeravy, cypřiše či jalovce. Řízky odebíráme ve velikosti 10-15 cm. Odtrhneme je i s patkou, tedy se zatrženou částí stonku v místě, kde stonek přirůstá k větvičce. Do boční dřevité části řízku uděláme nožíkem malý zářez tak, abychom odkryli zelenou dužninu stonku, což podpoří rozvoj dřevitých pletiv. Řízek zapustíme do zakořeňovacího substrátu a jeho vrchol mírně zakrátíme, abychom omezili odpařování vody. Při zakořeňování udržujeme vysokou půdní i vzdušnou vlhkost. V červenci je vhodná doba pro vysévání pekingského a čínského zelí. Oba tyto druhy zelí se často pletou, rozeznáme je tak, že pekingské zelí tvoří pevnou hlávku, zatímco čínské zelí hlávku netvoří a je složeno z různě rozevřených růžic listů. Obě zelí můžeme pěstovat po všech druzích zeleniny. Semena vyséváme ve špetkách, po vzejití semena vyjednotíme na jednotlivé rostliny v rozestupu 40x40 cm. Oba druhy mají poměrně krátkou vegetační dobu asi 60-70 dnů, takže do podzimu výborně narostou. Zelí konzumujeme postupně, je také možné je na zimu uskladnit ve sklepě.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.