Rada pro tento den - 16.6.
Z červnového čísla časopisu Receptář jsme vybrali rady, jak v horkých letních dnech, které nás nepochybně čekají, vytvořit v bytě, v rodinném domku či na chalupě příjemné klima.
Způsobů, jak se poprat s horkem, existuje několik - od obyčejných větráků za několik stokorun, po levnější mobilní klimatizační jednotky až po klasické klimatizace typu split. Velmi podceňováno je přitom správné zastínění bytu, které může v boji s horkem také výrazně pomoci. Pokud jde o větráky, ty vzduch v místnosti neochlazují, ale rozpohybují. Proudící vzduch pak zvyšuje odpařování vlhkosti z našeho těla a tím jej ochlazuje. Má to však svá rizika. Příliš intenzivní ochlazení, když přijdeme zpocení z horka do místnosti s umělým průvanem, může končit bolestmi hlavy, krku a dalšími potížemi. Toto riziko se samozřejmě týká i klimatizace, která je nastavena na příliš nízkou teplotu - v horkých letních dnech by proto měla být nastavena alespoň na 25 °C. Zcela nevhodné jsou větráky do domácností s alergiky. Proudící vzduch totiž zvíří prach a s ním i všechny alergeny, které v místnosti jsou. Stropní větráky jsou vhodné spíš do komerčních prostorů. Do domácnosti se lépe hodí stolní nebo podlahové větráky, které mají vyšší výkon. Prakticky u všech větráků lze nastavit několik rychlostí, u některých dokonce dálkovým ovládáním. Zpravidla lze i podle potřeby nasměrovat vrtuli. Vrtule větráku by také měla být chráněna mřížkou a při zapnutí by větrák neměl být příliš hlučný. Pokud uvažujeme o klimatizaci, musíme spočítat s tím, že bychom na ní neměli příliš šetřit. Klimatizační jednotky pořídíme již za 10 000, ale i za 50 000 korun, přičemž platí, že kvalita stoupá s cenou. Nejlevnější jsou takzvané mobilní klimatizační jednotky, které sice vypadají jako ideální varianta, ale jejich nevýhodou je jejich velká hlučnost. Dále pak je potřeba vyřešit odvod horkého vzduchu od klimatizace ven z místnosti.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.