Rada pro tento den - 16. února
Pro dnešní den vybíráme další užitečné rady a tipy: jak pěstovat mučenky.
Jak pěstovat mučenky
Mučenka, krásná popínavá teplomilná rostlina, které se daří i v bytech, se za dobrou péči odvděčí oslnivými květy, někdy dokonce lahodnými plody.
Mučenkám vyhovuje běžný, středně lehký substrát pro pokojové rostliny. V době bujného růstu potřebují více vody. Necháme-li je vyschlé déle než den, mohou uschnout. V přemokřeném substrátu zase kořeny uhnívají. Důležitá je vlhkost vzduchu; mučenky mají rády časté rosení.
Přihnojováním usnadníme rostlinám dobu bujného růstu, ovšem přemíra hnojení může bránit kvetení. Jistější je úsporné dávkování, nebo speciální hnojivo pro kvetoucí pokojové rostliny.
Přes léto mučenkám prospívá letnění na přímém slunci. Nádobu můžeme zakopat do země k opěrné konstrukci tak, že zemina je v úrovni okolí. Opěrnou konstrukci postavíme mučenkám i v bytě, protože výhony dorůstají do několikametrových délek.
Na podzim, kdy noci začínají být chladné, přesuneme rostliny na zimoviště. Odřežeme veškerý kořenový systém, který během letnění prorostl do okolní zeminy. Zároveň zkrátíme nadzemní část. Osvědčuje se zkrácení asi na 30 centimetrů. Přes zimu zaléváme velmi opatrně podle množství světla a teploty, která by se měla optimálně pohybovat mezi 7 a 15 stupni. Nižší teploty mohou způsobit opadání listů. Přes zimu by mučenky neměly růst. Mnohé druhy snášejí mráz, například některé odrůdy známého druhu Passiflora caeruela vydrží až -8 °C.
Na jaře hlavní výhony zkrátíme na jednu třetinu a loňský boční obrost na dvě až tři očka.
Kdo si chce pochutnávat na plodech, měl by rostlinám zajistit opylení. Většina mučenek je jen zčásti samosprašných. Vhodné je pořídit-li si víc druhů nebo odrůd. Rostliny opylíme utrženým prašníkem, kterým důkladně potřeme blizny.
Další podrobnosti najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.