Rada pro tento den - 14.4.

Jako nejlevnější se ukázala kombinace mulčovací kůry umístěné mezi jahodníky a hoblin nasypaných do řádků. Lepší, ale dražší, bylo nastýlání mulčovací kůry mezi rostlinami i v řádku. Hobliny pod jahodami sice snižovaly napadení plísní, ale nové odnože po nich klouzaly z řádků do cestičky, zatímco mezi kůrou se snáze proplétaly a kořenily v řádku. Další možností je nastýlat mezi jahodníky slámu. Ta sice úplně nezabránila růstu plevelů, ale pohltila dost vody, takže cestička nebyla blátivá. Mezi keříky se sláma velmi osvědčila, protože zrající jahody na ní ležely jako na peřince. Po sklizni však bylo nutné slámu odhrábnout, aby bylo možné nechat zakořenit odnože a záhon vyplít. Po dvouleté zkušenosti lze říci, že v porostu, který byl nastlaný kůrou a hoblinami, bylo méně květopasa než v nenastýlaném kontrolním záhonu. Nastýlání také pomáhá proti napadení plodů plísní šedou. Nejvíce jsou postiženy jahody, které se dostanou do kontaktu s nezakrytou půdou. Jahody podestlané slámou jsou napadány poněkud méně a nejvíce pak před plísní plody chrání podestýlka z kůry nebo z hoblin ze dřeva jehličnanů. Rostliny nastýláme v době, kdy se ze srdíčka začínají vytahovat stvoly s poupaty. Než je nasteleme, je dobré jahody pohnojit a okopat. Ve vodě rozpustná hnojiva určená pro kořenovou výživu mají při nastýlce poněkud menší účinnost, protože část živin ulpívá na mulčovacím materiálu a aktivuje mikroorganizmy, které se snaží mulč rozložit a hnojiva se nedostávají ke kořenům. Nastýlka také omezí odpařování vlhkosti z půdy a zajistí, že se jahody při zalévání či při dešti nezašpiní od země. Jedinou nevýhodou je, že nastýlání poněkud znesnadňuje zakořeňování odnoží. Pan Dvořák tedy jahodníky sází buď do dvou řádek nebo do trojsponu a odnože nechává v záhonu, aby se porost zahustil. Opět se nejvíce osvědčilo nastýlání kůrou, kterou snadno rozhrneme, odnož pak přimáčkneme k zemi a zatížíme větším kouskem kůry.