Rada pro tento den - 14. října

Tento zahradní strom byl v Evropě v minulosti velmi rozšířen – především v Německu. Široce rozvětvené stromy či keře dorůstají výšky dvou až pěti metrů. Z odrůd mišpulí se u nás na zahrádkách nejčastěji pěstuje ’Holandská’, která se vyznačuje rozložitou až převislou korunou, a odrůda ’Nottingham’ se vzpřímenějším habitem koruny. Plody mišpule jsou podobné malým jablíčkům o průměru 30–40 mm, s dlouhými kališními lístky a se silně otevřeným kalichem. Slupku mají rezavě hnědou a drsnou a obsahují pět jader s tvrdým obalem.

Plody sice můžeme konzumovat čerstvé, ovšem ty mají trpkou a téměř nepoživatelnou dužninu. Teprve po přemrznutí dužnina plodů změkne a poté ji můžeme po odtržení stopky z plodu vymačknout ze slupky, kterou nekonzumujeme. Změklá dužnina chutná jako pikantní marmeláda. Plody můžeme sklízet již v listopadu a skladovat, dokud nezměknou, ovšem nejlepší kvalitu a aroma mají plody, které namrznou a změknou přímo na stromě. Dužninu plodů mišpulí většinou zpracováváme na pikantní pomazánky, marmelády a sirupy, slouží i k výrobě různých likérů a vína. Již od starověku se plodům mišpule připisují léčivé účinky. Obsahují průměrně 75 % vody, 10 % invertního cukru, 6 % bezdusíkatých látek, 7,5 % vlákniny a 1,4 % kyselin. Jsou bohaté také na vitaminy, především vitamin C a B2, ale obsahují i minerální látky, jako jsou vápník, hořčík, draslík a sodík. Známý je domácí babičkovský recept na léčbu dětského průjmu: smícháme sirup z mišpulí s jablečnou šťávou v poměru 1:1. Uvádí se rovněž, že plody mišpule mají příznivý účinek na kardiovaskulární choroby a nemoci oběhového systému, pomáhají také snižovat hladinu cholesterolu v krvi a používají se i při zánětlivých onemocněních dýchacích cest.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz. Celý článek najdete v říjnovém čísle časopisu Receptář.