Rada pro tento den - 13.3.
S laserovými měřiči a laserovými vodováhami již nepracují pouze profesionálové, ale používají je i mnozí kutilové. Z březnového čísla časopisu Receptář jsme vybrali několik rad, co všechno tyto přístroje umějí, a jak s nimi zacházet.
Všechny značkové laserové měřiče jsou konstruované tak, aby člověku nepoškodily zdraví. Přesto si při práci dáváme pozor, abychom paprsek nenamířili přímo do očí ať již sobě nebo nedejbůh někomu jinému. Prodávají se i speciální ochranné brýle. Laserové měřiče připomínají mobilní telefony a většinou nám k jejich ovládání stačí jedna ruka. V obchodech si můžeme vybrat z měřičů několika značek (Bosch, Stabila, Skil, Stanley, Black and Decker) v několika cenových kategoriích. Měřiče, které pořídíme do dvou tisíc korun, jsou vybaveny jen nejzákladnějšími funkcemi a dokáží měřit v rozsahu do 15 metrů. S cenou samozřejmě stoupá i rozsah měření (až do 200 m) a množství funkcí (optický hledáček s dvojnásobným zvětšením pro měření bodů ve větších vzdálenostech, předdefinované funkce pro výpočty, dokáží měřit a počítat i v palcích a stopách a podobně).
Přesnost laserových měřičů se obvykle pohybuje kolem hodnoty plus mínus jeden a půl milimetru na jeden metr. Pokud jde o laserové vodováhy, těchto přístrojů je na našem trhu také hodně (značky Stabila, Bosch). Jejich ceny se pohybují od čtyř do dvanácti tisíc korun, ty nejlepší by měly mít podložku k uchycení se šrouby pro vyvažování, závit pro upevnění na stativ, kvalitní zaměřovací systém, dobře viditelný paprsek, optiku pro vyznačení úhlů a čar, vysokou přesnost, široký rozsah a v příslušenství ochranné brýle. U některých nemusíme sledovat displej, umějí vyvažovat i akusticky třemi různými tóny. Měří i takzvaně vzhůru nohama. Pro běžné kutily je asi nejzajímavější kapesní přístroj Bosch PLL 5, který lze považovat za laserovou vodováhu i za laserovou tužku. Do vzdálenosti pěti metrů promítá vodorovné, svislé nebo diagonální laserové čáry, podle nichž můžeme vyrovnávat předměty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.