Rada pro tento den - 13.12.
Včera jsme radili, jak naklíčit semena, abychom tak získali zdroj zdravé a čerstvé stravy i přes zimu. Dnes připojujeme další rady, které jsme vybrali z prosincového čísla časopisu Receptář - a sice jak klíčit různé druhy semen.
Před samotným klíčením, až na výjimky, je nutné nechat semena nabobtnat ve vodě - obvykle 12 až 24 hodin. Vodu několikrát vyměňujeme, nejen kvůli čistotě, ale odplavíme tak látky, které brání klíčení a růstu, pokud v přírodě semena nemají pro vyklíčení vhodné podmínky. Po umístění semen do klíčící nádoby je důležitá nejen přiměřená vlhkost, ale i teplota - optimální se pohybuje mezi 18-22 °C. Důležitý i původ semen - používáme pouze semena určená pro potravinářské účely. Semena určená jako osivo mohou být namořená a ošetřená pesticidy. Druhy semen vhodné ke klíčení: Mungo neboli zelená sója - u nás se využívají hlavně výhonky munga, které obsahují hodně vitaminu C, dále vitaminy A, B a E, draslík, vápník, fosfor, železo a hořčík a celých 20 % bílkovin, což je poměr srovnatelný s masem. Semena namáčíme 8-12 hodin a až poté je klíčíme nejlépe ve sklenicích. Alespoň třikrát denně je proplachujeme; za dva až tři dny jsou klíčky připravené ke konzumaci. Obiloviny - vhodná je pšenice - obzvláště nutričně bohatá stará odrůda špalda, dále žito, oves, proso i ječmen. Semena namáčíme obvykle 8-14 hodin a poté je klíčíme na miskách s vlhkým podkladem přibližně 2-3 dny. Pohanka - pro klíčení je třeba použít vyloupanou tepelně neopracovanou pohanku. Semena namáčíme pouze půl hodiny, poté klíčíme na miskách. Vhodné jsou i cedníky, protože semena nesmí být přemáčená. Klíčit můžeme i semena řady dalších rostlin: sezam a slunečnici, jejichž naklíčená semena jsou ještě chutnější než suchá, z dalších vhodných rostlin můžeme jmenovat len, čočku, hrách, sóju, cizrnu, ředkvičku, brokolici, vojtěšku, tykev a samozřejmě klasickou řeřichu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.